Úvodní stránka > Herci > Herecký soubor MDP > Hanuš Bor

Hanuš Bor

Hanuš Bor, nar. 1950, s herectvím začal záhy, byl „objeven" už v roce 56 ve školce na pískovišti pro film Z. Brynycha Žižkovská romance. Školní léta trávil víc před televizní a filmovou kamerou (Pět z milionů, Přátelé na moři, Černá sobota, Valčík pro milión, Klaun Ferdinand a raketa, Einstein kontra Babinský, Ukradená vzducholoď, Na kometě ... ) a na jevištích pražských divadel (Národní, Stavovské - tehdy ovšem Tylovo, Realistické, J. Wolkera - nyní Divadlo v Dlouhé, Karlín, ABC, Komorní ...), než ve školních lavicích. „Sám nechápu" říká, „jak jsem při té spoustě zameškaných hodin mohl prolézt až k maturitě!" Po absolvování katedry herectví na DAMU (pedagogové mj. V. Fabianová a V. Voska) nastoupil v r. 73 do prvního angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy. „Tam sice nebyl ani film, ani tetevize a dabing, ale zato jsem si tam zahrál tolik, a tolik krásných velkých i malých rolí, namátkou Orlando (Shakespeare: Jak se vám líbí), Mozart (Shaffer: Amadeus), Josef K. (Kafka: Proces), Herodes (Wilde: Salome), Peer Gynt (Ibsen, Grieg), Pinďa (Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále) ..." Po odchodu z Liberce v r. 91, a „loutkářské epizodě" (na kterou ovšem s láskou vzpomíná) v plzeňské Alfě, hrál ve smíchovském Labyrintu (dnes Švandovo divadlo) až do jeho zrušení v r. 1998. Od té doby byl až do letoška na volné noze a hostoval (v některých ještě hostuje) v řadě pražských i mimopražských divadel (Fidlovačka, Činoherní klub, Dejvické, Plzeň, Cheb), na Shakespearovských slavnostech na Hradě hrál v Macbethovi a Hamletovi a pracoval v televizi a ve filmu (často se zahraničními produkcemi - něm., franc., ital., španěl., USA); z českých nejraději vzpomíná na Karla Kachyňu, se kterým točil Hanele. Dále si zahrál ve filmu Bohdana Slámy Štěstí (2005), O život Milana Steindlera (2007) a Václav Jiřího Vejdělka (2007). „Herectví - zvlášť divadelní - je nevděčné povolání, neznám nic pomíjivějšího, člověk začíná vždycky znova. Ale to zas někdy může být, jakoby se s každou (povedenou) reprízou znova rodil. A někdy i s nepovedenou, ale je to živé. Proto asi do toho většina z nás vždycky znova jde."