Historie Rokoka

Divadlo Rokoko je menší scéna s bezprostředním kontaktem mezi jevištěm a hledištěm pro 200 diváků. Nachází se přímo na Václavském náměstí v suterénních prostorách Paláce Rokoko. Během stoleté historie (vznik 1915) vystoupila v jeho prostorách řada dnes již legendárních osobností českého divadelnictví: ve dvacátých a třicátých letech to byli především kabaretní umělci např. herec-skladatel Karel Hašler, spisovatel a novinář Eduard Bass či komikové Vlasta Burian, Jára Kohout a Ferenc Futurista.

Do další významnější historické etapy vstoupilo Rokoko až na sklonku padesátých let, kdy v něm obnovila divadelní činnost umělecká skupina vedená Darkem Vostřelem a Jiřím Šaškem. Ti do prostor někdejšího kabaretu mj. vnesli programovou nabídku s výraznou hudební a pěveckou složkou. Postupným angažováním budoucích českých popových hvězd (Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář ad.) vytvořili z Rokoka fenomén, který se ve své době mohl popularitou rovnat pouze Semaforu (odkud sem přešel Waldemar Matuška a Eva Pilarová).

Divadlo se stalo součástí Městských divadel pražských v roce 1975, ale ne vždy sdílelo stejné umělecké vedení. Za zmínku stojí éra Jakuba Špalka a Michala Dočekala z počátku devadesátých let nebo dvě sezony (2004 – 2006), které tu strávil tvůrčí tým Tomáše Svobody a Thomase Zielinskeho. V současné době je Rokoko opět součástí Městských divadel pražských a počítá se s ním jako s klubovým divadlem pro moderní repertoár a satirickou tvorbu, mimo jiné z dílny nového kmenového režiséra a dramatika Davida Drábka.