KRÁL LEAR

31.05.2010

Král Lear v proměnách historie

Shakespearova hra Král Lear, kterou Divadlo ABC uvede v režii Petra Svojtky v září 2019, má za sebou dlouhou a pohnutou historii.
První zaznamenané představení se odehrálo 26. prosince 1606. Další zprávy pocházejí z doby po znovuotevření divadel na počátku období restaurace (1660). V původní verzi se Lear objevil až v roce 1675. V dalším období převládaly tendence hru různě upravovat. Např. v roce 1681 Nahum Tate představil inscenaci s happy-endem. Edgar a Cordelie se v ní vzali a králi byla vrácena koruna. Na přelomu 18. a 19. století britská vláda hru zakázala. Prezentovat šíleného monarchu v době, kdy vládl George III., postižený duševní chorobou, se jevilo jako krajně nevhodné.

Nejčastěji inscenovaný Shakespeare

Odborníci tvrdí, že Král Lear patřil ve 20. století k nejčastěji inscenovaným Shakespearovým hrám. V každém případě můžeme jmenovat celou řadu výrazných hereckých osobností, které za tuto postavu sklízely nejen vděčný obdiv diváků, ale i nejrůznější prestižní ceny. Snad nejznámější je legendární inscenace Petera Brooka z roku 1962 s Paulem Scofieldem v roli Leara a Alecem McCowenem jako Bláznem, která v roce 1971 byla také zfilmována. V anketě kritiků v roce 2004 byl Scofieldův výkon vyhlášen jako nejvýraznější v celé historii Royal Shakespeare Company.

Lear v divadlech i filmu

Nejúspěšnější broadwayskou produkcí se stal Král Lear s Lee J. Cobbem z roku 1968, která měla na tamní poměry neuvěřitelných 72 představení (činohra na Broadwayi téměř nikdy nepřesáhla 5 repríz). Rozhodně nemůžeme zapomenout ani na ruskou verzi G. Kozinceva, jejíž scénář vznikl na základě překladu Borise Pasternaka. Ve filmu zněla původní hudba D. Šostakoviče a Králem Learem se stal estonský herec Jüri Järvet.
Tím ale výčet slavných Learů rozhodně nekončí. Laurence Olivier jej poprvé okusil v 39 letech (1946, Old Vic), v 75 jej hrál podruhé (1983) a získal za něj Emmy Award. Johna Gielguda provázel Lear doslova celým životem. Poprvé se jím stal v 26 letech (1931, Old Vic), objevil se také v kontroverzní produkci v Stratford Memorial Theatre v roce 1955. Naposledy jej bylo možno slyšet jako Leara v 90 letech (1994), když se podílel na rozhlasové verzi hry. V televizi se jako Lear prezentoval i Orson Welles (v roce 1953 pro CBS Leara režíroval Peter Brook). O pět let později si Welles tuto postavu zahrál ještě v New York Civic Centre. Kuriózní bylo, že si v té době zlomil kotník a prakticky celé představení hrál na vozíku.
Za rekordmana je považován Donald Wolfit. S Learem prožil deset let profesionálního života, kdy ho střídavě hrál na Broadwayi a v londýnském RSC.

Úspěchy

Prvním velkým Learem 21. století se stal Christopher Plummer, který získal v roce 2004 nominaci na Tony Award za svůj výkon ve Vivien Beaumont Theatre na Broadwayi.
Ian McKellen má hru prostudovánu skrz naskrz. Zahrál si Edgara, Kenta a nakonec v roce 2007 Leara pod hlavičkou RSC v Courtyard Theatre ve Stratfordu nad Avonou.
Jednou z nejnovějších produkcí, která vzbudila velkou pozornost, bylo inscenace Dominica Dromgoola v londýnském Globu v roce 2008. Kritika zařadila výkon Davida Caldera v roli Leara mezi nejvýraznější herecké výkony roku.