08.02.2017

Život začíná po čtyřicítce i v Rokoku

Recenze J. P. Kříže



Aby si Pařížan oblíbil Prahu, stačí možná kouzlo srovnatelných architektur obou metropolí. V případě Christiana Giudicelliho, autora znamenité Premiéry mládí, kterou napsal pro ještě znamenitější herečky Annie Girardotovou a Odette Joyeuxovou ještě méně: potkat psychiatra a televizního léčitele Jan Cimického.
Upřesním: Cimickému se podařilo sehnat lístek hned na první reprízu v Divadle La Bruyere. To se psal rok 1987. Vetřel se na dušezpytnou chvilku k Annie do šatny, ta ho seznámila s autorem hry, a protože Jan vládne nejen hypnotickými dovednostmi, ale i perem a jazyky, svěřil mu Christian Premiéru mládí pro českou kotlinu.

Život po čtyřicítce
Rozepisuji se o tom proto, že Cimický získal divadelní text od Giudicelliho vůbec jako první zahraniční zájemce, a taky ho jako první přeložil. Premiéra mládí se však v Česku na přelomu ledna a února 2017 objevila teprve podruhé. V režii Janky Ryšánek Schmiedtové v Rokoku Městských divadel pražských.
Po dlouhé pauze. Česká premiéra V  Řeznické byla už v roce 2000. V režii Dušana D. Pařízka. Ten si hry, než ho magistrátní úředníci vyhnali z Komedie a z Česka, uměl vybírat. Dvě mládnoucí baby hrály tehdy Nina Divíšková a Daniela Bakerová.
V Rokoku vládnou jevišti v kostýmech Markéty Sládečkové za doprovodu melodií Maria Buzziho dvě královny noci: Dana Syslová a Jitka Smutná.
Od prvního setkání na plese, kde to jedna z nich přežene s adrenalinovou smrští nápojů míchaných i čirých, stávají se upjatá učitelka Renáta (Syslová) a neřízená střela Simona (Smutná) demonstrací průpovídky, že život začíná po čtyřicítce.

Sukces atentátnice
Dokážou hodit za hlavu konvence, stresy, zklamání, osamění, pocit rezignované nenaplněnosti a užijí si svobody. Svět je pořád proti nim, ony se ale vzepřou a v tom pro jiné umrtvujícím věku s přípravou na spočinutí akorát tak ve futrále prožijí - inu premiéru mládí. Pozor, kousek je to francouzský a ne hollywoodský, tak možná nedopadne šťastně. No, jak se to vezme.
Giudicelli si Česko díky Cimickému oblíbil. Do Řeznické přijel na jednu z repríz, do Rokoka hned na premiéru. Upozorňuji však české politiky. Janka Ryšánek Schmiedtová, to je ta režisérka a šéfka ostravských Bezručů, co podle kradačského severomoravského exhejtmana chystala atentát na paní prezidentovou tím, že ve foyer měli vyvěšenou tibetskou vlajku a Spalovač mrtvol se natáčel pro Divadlo žije ausgerechnet v ten den, co tam měla namířeno ona. No to je pobuřující!

Recenze J. P. Kříže, 7. 2. 2017
 


Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí