12.06.2011

Vzpomínky na vodě si může každý přebrat po svém

Již po dva roky se v Městských divadlech pražských na scéně divadle Rokoko hraje představení Vzpomínky na vodě z pera skotské autorky Shelagh Stephensonové. České zpracování této hořké komedie o sladkých urážkách vzniklo pod taktovkou režisérky Lídy Engelové, která si do hlavních rolí této hry povolala hned několik herců významných jmen.


Jak už bylo zmíněno výše, Vzpomínky na vodě jsou hořkou komedií o sladkých urážkách. V čem tato hořkosladkost spočívá? Ústředním tématem hry je úmrtí matky třech sester, jež se v rodném domě po letech setkaly právě kvůli tomu, aby společnými silami zajistily matčin důstojný pohřeb. Nejstarší ze sester, Teresa (Dana Syslová), se zdá být co do zařizování pohřbu tou nejzodpovědnější, což oběma mladším sestrám neváhá donekonečna otloukat o hlavu. Jediná Teresa žije dá se říci spořádaným životem - žije ve zdánlivě spokojeném manželství s Frankem (Petr Štěpánek), s nímž má také společnou firmu. Naopak prostřední Mary (Dana Batulková) si o spokojeném manželském svazku může jen nechat zdát. Ač je v profesním životě vynikající lékařkou, život soukromý se dá považovat za skomírající. Ve středním věku je Mary stále svobodná a tajně se schází s velice uznávaným lékařem a kolegou (Jiří Schwarz), který je - jak už to tak bývá - samozřejmě ženatý. Mary ale přesto stále doufá, že jednou se bude moci se svýmMikem ukazovat i ona veřejně a přestat se tak v životě upínat pouze na jedno - na práci. Extrémem z toho sesterského tria je ta nejmladší z nich, excentrická Catherine (Evellyn Pacoláková). V první chvíli z ní může mít divák dojem, že je to opravdu ztřeštěná dívka, která si ještě dostatečně neužila, a tak vymetá bary, popíjí, kouří trávu a volné chvíle vyplňuje nakupováním kýčovitých módních doplňků. Opak je však pravdou, tak jako obě starší sestry, i Catherine touží po opaku toho, v čemž dosud žije. Krátkodobé nevydařené vztahy do nichž se projektují vzpomínky na matku jako na tu, která své poslední dítě považuje za omyl.

 

Přesto, že úmrtí v rodině je většinou smutnou záležitostí, v případě Teresy, Mary a Catherine měla smrt jejich matky daleko větší důsledek. Důsledkem totiž bylo to, že se po dlouhé době sešly všechny tři v rodném domě, který je stále plný vzpomínek na dětství. Ačkoliv jsou tyto vzpomínky skutečně "na vodě" a není už doopravdy jasné, co se které z nich kdy stalo, má toto vzpomínání a následné hašteření hlubší smysl, o kterém možná ani jedna z nich zpočátku nevěděla...

Skrze setkání, vzpomínání a vzájemné urážení si každá ze sester uvědomuje, jak moc se ve skutečnosti vzdálila představám o svém životě...

 

Dá se ještě současný stav změnit? Může být život krásnější?

Anebo v tomto stádiu máme jen přežít a počkat si na fázi "druhého břehu"?
 

Odpovědi na tyto otázky možná najdete mezi řádky představení Vzpomínky na vodě.

Možná se dočkáte a přijdete na ně sami...

Ale nač čekat a pak jen "vzpomínat na vodě"..?



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí