02.04.2011

Seznamte se s Viktorem K.

Politicky laděná komediální hra ze života Viktora K. měla premiéru v sobotu 26. března. Jakými útrapami za svého života musel Viktor K. projít a jak se s tímto tématem poprali tvůrci, se dozvíte v následující recenzi.

O autorské dvojici Jiří Janků/Petr Svojtka jste se mohli dočíst už v předešlých recenzích jejich her nastudovaných v Městských divadlech pražských . Tentokrát si navíc na pomoc vzali Martina Packa, který se podílel na scénáři i na pohybové složce a dohromady tak vytvořili unikátní politickou satiru plnou umně vytvořených humorných scén představující nejrůznější exotické země.

„Viktora K. zná 9 z 10 Američanů”

Tvůrci se nechali inspirovat mediálně známou kauzou Viktora Koženého a na motivy jeho životních peripetií vytvořili inscenaci Viktor K. aneb Český národ neskoná.  Jiří Janků a Petr Svojtka jsou známí zpracováváním tématu češství ve svých dílech. Dá se říci, že po Superčlověku a Českých Vánocích se tato hra zdá být vrcholem jejich snahy ukázat lidem pravý význam tohoto pojmu.

Představení vám přiblíží Viktorovo mládí, jeho studium na Harvardu i počátky těžkého údělu obchodníka s ázerbájdžánským zlatem – ropou. Jako průvodce vám tvůrci přidělili ty nejučenější z učených, J. A. Komenského (Jiří Hána), mistra Jana Husa (Viktor Dvořák) a sv. Václava (Hanuš Bor). Viktorovi pak byli přiděleni jako sudičky, které sledovaly a strážily každý jeho krok. Ve hře tato trojice vystupuje i jako strážci posvátné hory Blaník, tedy blaničtí rytíři, kteří mladému Viktorovi svěří truhlu s českým národním pokladem.

„Když poklad leží, ztrácí svou hodnotu”

Tvůrci se úmyslně vyhnuli použití animací a dotáček (z jakého důvodu si přečtěte v tomto článku). Absence filmových dotáček je však bohatě vynahrazena množstvím zvukových i světelných efektů a hudebních podkladů. Nejen to, tvůrci se vyřádili i na kostýmech, takže se během představení setkáte třeba s medvídkem Pú, Kačerem Donaldem, nebo Shrekem. Vše je korunováno příchodem Viktora, jak jinak, než v převleku za Ferdu Mravence – práce všeho druhu.

Děj je natolik dynamický, že se vám nedostane času ani prostoru pro hluchá místa (kdy divákova koncentrace poleví a začne v duchu analyzovat, co vlastně sleduje a jak se mu to líbí). Rychlé střídání scén a zábavných složek je provedeno do nejmenšího detailu. Obdivuji rychlost, s jakou se herci stíhali převlékat a vžívat do nových a nových rolí, a preciznost, s jakou byla pokaždé měněna i scéna. Vynalézavosti se opravdu meze nekladou, a tak můžete obdivovat třeba podmořskou hladinu vytvořenou černým divadlem. Scéna je to krásná a pro všechny veselá, kromě Viktora, který se upozaděný novým matčiným milencem topí v pozadí.

Je-li nějaká šance, zapěj! Dej se do tance!

Stejně jako je v předešlých řádcích popsána vynalézavost provedení scény, pak použití zvukových efektů a hudebních podkladů dovedlo inscenaci k dokonalosti. Hra obsahuje několik parodovaných odkazů na známé filmy a některé scény jsou podkresleny i neodmyslitelnou melodií z těchto filmů.

Například ve scéně, kdy Viktor vstupuje na akademickou půdu Harvardu. Do rytmu kroků zní titulní melodie z filmu Harry Potter a kámen mudrců. To vás pak ani nepřekvapí děkan fakulty (profesor Snape) v provedení Aleše Procházky: „Á, pan Viktor, naše nová celebrita!“ a Jiří Hána s parukou Zlatovlásky (coby Malfoy), student znepřátelené konkurenční koleje. A pro ty zvědavé: Ano, dojde i na rozdělování žáků do kolejí kouzelným kloboukem! Jen s Viktorem si jaksi neví rady...

„Ty nejsi jedno ani druhé, ty jsi debil! Ale vzhledem k výši tvého školného si můžeš vybrat sám.“

Inscenace není ochuzena ani o zpívanou a taneční složku. Vasil Fridrich si zapěje ódu na kupónovou knížku a do melodie písně známé z muzikálu Bídníci „Knížka snů“, mu tancem zdatně sekunduje Veronika Kubařová představující právě onu kupónovou knížku.

Celým představením vás budou provázet známé šlágry z let minulých, jako jsou Michelle od Beatles, nebo Hossana z filmu Jesus Christ Superstar (že neuhodnete, koho lid vzýval jako svého Mesiáše? Ano, vynalézavého a obchodně zdatného Viktora).

Spolužák ze školy: „I po tom všem, pořád to byl prima kluk, skromný a velkorysý.“

Viktor K.: „Ale to bych musel emigrovat!“

J. A. Komenský: „O tom vím své, hochu. Ale když jsem to zvládl já, tak ty můžeš taky!“

Dle psychiatra trpí Viktor zvláštním syndromem: UVS = das Unterwassersyndrom tzv. podvodnickým syndromem.

Psychiatr: „Paní, neblázněte, pan K. je génius!“

Matka Viktora: „Génius? Blbec je to!“

Co se týče hereckého obsazení, nemohu psát jinak než v superlativech. Převážně mužské obsazení perfektně doplňovaly Veronika Kubařová s Veronikou Janků. Hlavní role Viktora vždy výřečnému Vasilu Fridrichovi perfektně sedla. Na svatou trojici sudiček budete vzpomínat ještě dlouho poté, co se vrátíte z divadla. A může se vám také stát, že od zhlédnutí Viktora K. už budete mít Radima Kalvodu v paměti nezapomenutelně zapsaného především jako rastafariánského pošťáka, co si dá rád čouda.

Viktor K.: My Češi se budeme mít dobře, protože máme mě!

Vzhledem k obrovskému množství nezapomenutelných slovních přestřelek (J. A. Komenský s Janem Husem) i neslovních soubojů (opět hašteřivá dvojice J. A. Komenského s Janem Husem, kdy však hlavní roli tentokrát sehrály  světelné meče z Hvězdných válek), se chystám na představení znovu. Doporučuji zhlédnout všem, kteří si chtějí smíchem prodloužit živo



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí