16.04.2010

Superčlověk v Rokoku

Recenze z Divadelních novin: Návštěva reality show

Navštívil jsem shodou okolností v rozmezí několika dnů tři představení MDP, tedy ještě jako bonus starší parodii na pokleslé televizní reality show s názvem Superčlověk, inscenaci Petra Svojtky s autorskou participací Jiřího Janků. Zmiňuji se o inscenaci v souvislosti s čerstvými „španělskými rytmy“ proto, že v tomto listě vyšel ostrý odsudek, a já při návštěvě Rokoka zjistil, že se v něm s recenzujícím kolegou zásadně neshoduji. Jde o dobře napsanou divadelní hru, která už v první polovině prezentuje živé postavy soutěžících v poklesle bezskrupulózní soutěži o velký obnos, po přestávce pak pojmenovává přes herecky dobře zacílené kreace některé z problémů naší doby, např. „kostlivce ve skříni“ v podobě spolupráce humanitního intelektuála s StB, bezcílný hedonismus, skutečnou či předstíranou toleranci k menšinové sexuální orientaci, gamblerství, sebestřednost pseudocelebrit atd. Tříhodinové představení mě nenudilo, několik výhrad bych měl k první části, kdy zobrazovaní trapného občas k trapnému sklouzne, ne však ve velké míře, druhá část nabídla už plnokrevné „drama“, kde mě herecky zaujali vlastně všichni protagonisté, především Barbora Poláková – dojemná (se Škvoreckým řečeno) blběnka, Jitka Smutná jako rustikální „mamina“, Radim Kalvoda v roli podezřelého veksláka, Lukáš Příkazký v partu hrdě slušného homosexuála, Aleš Procházka jako morálně rozštěpený profesor historie.

Netroufnu si z toho „týdne v MDP“ vytěžit nějaké závažnější zobecnění, snad jen očekávatelný povzdech, že naplňovat dva divadelní domy s jedním souborem i vedením je po čertech nesnadná záležitost.



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí