28.06.2007

Monty Pythoni řádí na jevišti Rokoka

Ortodoxní montypythonovci možná zaprotestují: proč se pokoušet o něco, co se předobrazu stejně nevyrovná? Kdežto divák, který předsudky nemá, bude z novinky pražského Rokoka odcházet spokojen. Monty Pythonův létající kabaret v překladu Petra Palouše a režii Petra Svojtky si z tvorby legendárních britských komiků vybírá jen to nejlepší, má švih a velmi dobré herecké obsazení.

 

 

Šestičlenná britská skupina Monty Python's Flying Circus bavila a provokovala v době své vrcholné slávy v první polovině sedmdesátých let. Absurdní humor, výsměch pokleslosti v kultuře i ve veřejném životě a navážení se do autorit ťaly konzervativní britskou společnost do živého, avšak jak vidno, montypythonovské odkrývání lidské směšnosti je nadčasové a rezonuje i v malých českých poměrech.

Režisér Svojtka s dramaturgem Jiřím Janků odolali svodům po aktualizaci nebo po násilném přesazování typicky britského humoru do českých reálií. Jednu z mála úliteb domácímu prostředí si dovolili, když postavu londýnského policajta a samozvaného cenzora Foxe v podání Radima Kalvody vybavili ostravským nářečím. Jinak vsadili na osvědčené skeče o kurzu sebeobrany proti ovoci, ministerstvu švihlé chůze, mrtvém papouškovi, hádce na objednávku, volbách nebo smrtícím vtipu, který pomohl porazit Hitlera.

Obsazená šestice herců, mezi nimiž se překvapivě objevuje i jedna žena, si s bláznivým humorem originálu rozumí. Záměrnou výrazovou topornost původních Monty Pytonů nenapodobuje ani nepřehrává, zato si s ironickým odstupem vychutná každý gag, cílenou trapnost i dráždivou nevypointovanost některých skečů. Jiří Hána brilantně nahodí hned několik ztřeštěných figur a v roli snaživého ministra resortu švihlé chůze dokonce předčí originál. Vasil Fridrich se uvede jako šoumen schopný navázat rychlý kontakt s publikem. Komediálním espritem zaujme i Barbora Poláková, zvlášť v monologu nedobrovolné vypravěčky pornografikých pohádek.

Ne že by inscenace byla bezchybná, vytknout se jí dá především přemrštěné použití filmových dotáček, které občas odsunou do pozadí živou produkci na scéně. Jako divadelní pocta nespoutanému montypythonovskému řádění však obstojí a v kontextu ostatních letošních premiér Městských divadel pražských dokonce patří k nadprůměru.



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí