16.06.2014

Recenze

Kdo se bojí Virginie Woolfové?



SLAVNÝ TITUL NOVĚ

Špičkovou ukázku propracovaného psychologizujícího herectví nabízí Divadlo Rokoko v inscenaci nejslavnější hry Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Wolfové. Autor ji po padesáti letech lehce zkrátil a pročistil a do češtiny novou verzi textu přeložil Jiří Josek.
Dramatický klenot se rozzářil i díky režii Petra Svojtky. Všechny dialogy, včetně podtextových nuancí, jsou směrovány k co nejzřetelnějšímu prokreslení vztahů mezi protagonisty. Veronika Gajerová jako společensky i lidsky frustrovaná Martha a Aleš Procházka v roli jejího muže George dokážou skrývaná zranění svého staršího manželského páru podat přesně a bez nadbytečné exprese, přesto však drsně a výstižně. Oba interpreti podávají vrcholné výkony své profesní kariéry. Také představitelé mladšího páru - Viktor Dvořák a Veronika Kubařová - šťastně uchopili možnosti, jež jim text nabízí a postupně se dostávají při atacích Marthy a George až ke dnu svých postav.
Rozkrývaná osobní selhání a charakterové nedostatky postav univerzitních pedagogů a jejich „žen v domácnosti" se stávají pro diváky průhledem k morální pokřivenosti společnosti, v níž dominují peníze a prestiž. Albeeho hra byla v šedesátých letech, kdy vznikla, často porovnávána s absurdním dramatem; nyní jakoby očištěna dravým proudem „cool" dramatiky se stává překvapivě aktuální výpovědí o našich současných frustracích.
A mimochodem: poprvé na českém jevišti koresponduje se smyslem dramatu i dětská říkanka, která je součástí manželských hrátek a odkazuje k názvu hry.

Týdeník Rozhlas, 9. 6. 2014, | Autor: Bronislav Pražan 


Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí