Napsali o nás

01.06.2009

Francin se strýcem Pepinem v Postřižinách dobře pobavili pardubické divadelní publikum

Datum: 25. 5. 2009
Zdroj: Chrudimský deník
Autor: Lukáš Dubský

V inscenaci pražského Divadla ABC si v pátek večer ve Východočeském divadle zahráli i Miroslav Vladyka, Lubomír Lipský či Jiří Hána
Pardubice/ Humoristickou novelu Bohumila Hrabala Postřižiny proslavilo především filmové zpracování Jiřího Menzela. Divadelní nastudování je nyní k vidění v Městských divadlech pražských, konkrétně v Divadle ABC. Do pardubického Východočeského divadla Postřižiny přivezla agentura Kometa.

Inscenace má spád
Kdo by neznal Francina s Pepinem, krásné vlasy paní správcové nebo starého doktora Gruntoráda? Ti všichni se v Postřižinách schází na dvoře jednoho malého pivovaru, v jehož prostorách se skládá mozaika jednotlivých veselých příhod.
Děj zde není příliš podstatný, důležitější jsou vtipně napsané postavy a situace.
Režijní rukopis uměleckého šéfa Městských divadel pražských Petra Svojtky dává znát, že se hra zhlédla ve stejnojmenné filmové předloze. Inscenace je tak plná ostrých filmových střihů, díky kterým je většina scén výborně vypointovaná. I přes značnou délku má inscenace poměrně rychlý spád, k němuž přispívá i povedená scéna Ondřeje Nekvasila. Ta nepotřebuje žádnou zvláštní přestavbu, a přesto dokáže simulovat různé lokace včetně kadeřnického salonu nebo pivovarského komínu.
Celé představení se nese v příjemně nostalgické atmosféře První republiky, kdy už i na maloměsto přišla móda zkracování. Atmosféru vhodně doplňuje také svižná hudební složka, kterou zkomponoval Petr Mandel a která je plná vídeňských valčíků i tradičně českých rytmů. Hudba hraje v představení velkou roli a výrazně ovlivňuje vyznění některých scén (především zajímavě podaná scéna zabíjačky).

Výtečná mimika
Herci pojali své role v lehké nadsázce a jejich výkony diváky určitě potěší. Ukazuje se, že soubor Městských divadel pražských určitě vydělal na spojení hereckých ansámblů Divadla ABC a Rokoko.
Velice zajímavý je v roli správce pivovaru Francina Jiří Hána. Tomu zdatně sekunduje Barbora Poláková. Ta je v roli krásné Maryšky báječně rozverná a plná života. U obou představitelů hlavních rolí je záhodno si všimnout také přesvědčivé mimiky, kdy na vyjádření vnitřního stavu svých postav často nepotřebují promluvit. Největší ohlas mezi diváky samozřejmě vzbuzuje postava strýce Pepina v halasném podání Miroslava Vladyky. Vladyka vzbuzuje smích už jen tím, že vejde na scénu. A jak říká Maryška – Pepin je tak chytrý, že by dokonce mohl jít k policii. Šestaosmdesátiletému (!) Lubomíru Lipskému sice sem tam vypadne nějaké slovo, ale přesto i ve svém věku srší v roli doktora Gruntoráda záviděníhodnou energií. Na herce jsou v inscenaci Postřižin kladeny někdy dost netradiční nároky. Jaromír Nosek v roli Martina se tak třeba musí vyrovnat s hlučnými pyrotechnickými efekty provázejícími zprovoznění motocyklu Orion a půllitr musí na ex vypít nejen Jiří Hána, ale dokonce i Barbora Poláková. Nutno říct, že se jí to dařilo znamenitě, za což si od diváků vysloužila uznalý potlesk.

Povedená adaptace
Postřižiny lze považovat za povedenou divadelní adaptaci, která jistě potěší všechny příznivce Menzelova snímku. Ale i ostatní diváci se budou díky vkusnému humoru s nádechem nostalgie dobře bavit.