Napsali o nás

28.12.2009

J.P. Kříž o Tajemném rozcestí v Divadle ABC

Lída Engelová přivedla do Divadla ABC rybku z Tajemného rozcestí Jaana Tätteho

Co umřel Vladimír Macura, je naše seznamování s estonskou literaturou a dramatem skromné po chudobě. Ale přece jen. V Divadle ABC mají Tajemné rozcestí neboli Zlatou rybku po estonsku Jaana Tätteho. Do češtiny ji přeložil Jonatan Tomeš a na scéně ji vykouzlila Lída Engelová.
Znáte ruskou pohádku: Rybář chytí zlatou rybku, ta mu splní přání, ale nenasytná žena vyhání nebohého starce k moři znovu a znovu s požadavky stále zbohatličtějšími – až se ucho utrhne. A oba skončí zase v nuzotě. Vždycky mi vrtalo hlavou, proč i ten submisivní nevolník. Asi právě proto. Naliskat jí měl.

Jak lehce zbohatnout
Tätteho starce Osvalda Kogera hraje Ladislav Mrkvička. Rybka mu do chalupy u lesa ve slepé ulici za rozcestím přičaruje čtyři miliardy dolarů. Kdopak by svodům odolal?! Ani Laura Siigová (Lucie Pernetová) a Roland Räim (Martin Písařík).
Zamilovaný pár se v podzimu zimoucím ocitne cestou na oslavu kamarádových narozenin autostopem, to aby se mohli opít, u Kogera. Ten považuje Lauru za další vysněné zjevení, cestu ke štěstí. Jenomže i on vlastně udělal chybu: Místo naplněním lásky pověřil rybku obstaráním zmíněné sumičky.
Sami to znáte, kdo jste k bohatství jak slepí k houslím přišli. Naše privatizační miliardáře rozseté po ostrovech v širých oceánech beru si za svědky. Ve stopách ztráty soudnosti a míry kráčí lapkovství a vraždy. Povýšili se na novodobé Jánošíky.
Tedy až na to, že naloupené nerozdávají chudým. Každý krok proti nim je prý politicky motivovaný, vzkazují nám z haciend, v nichž i záchodové mísy mají zlaté, diamanty posázené. Ve skutečnosti korupční prostředí, v němž oni zbohatli, vytvořili jim ku prospěchu naši modráci, oranžádové a jiní „ismové“.

Máte rybářský lístek?
Tak o tom je estonská Zlatá rybka. Komorní, pohádková. Trochu se i zasmějeme, na chvíli zadoufáme, že na cestě k nám už jsou Pepové z Honkongu či Lájošové z Pešti, nebo aspoň čecháčkovští příbuzní, kteří pro nás v igelitkách vezou vysněné milióny.
A protože dneska zase nepřijedou, radím nám dobře. Opatřme si rybářské lístky A komu se poštěstí zlatou rybku chytit, nezapomeňme si přát. Do háje s nimi se všemi. Věřím, že štěstí pak přijde. Určitě ale ne samo.

autor: Jiří Kříž