Napsali o nás

19.05.2009

Jana Eyrová konečně na jevišti v Česku

Datum: 19. 5. 2009
Zdroj: Právo
Autor: J. P. Kříž

Do Městských divadel pražských přivedli téma Charlotte Brontëové Věra Mašková a Peter Gábor
Jana Eyrová – světově uznávané dílo anglické literatury poloviny 19. století. V našich časech čtenářského odvykání se čas od času vracejí filmová zpracování R. Stevensona nebo D. Manna, v paměti je také televizní seriál. V Česku poprvé se objevuje na jevišti: v režii Petra Gábora v pražském Divadle ABC.
Charlotte Brontëová (1816– 1855) v Janě Eyrové dokládá proměnu ženského úsilí o duchovní emancipování. Od časů o čtyřicet let starší předchůdkyně Jane Austenové (Pýcha a předsudek) se její hrdinka již umí postavit na vlastní nohy a svést zápas s prokletím samolibé mužské sebestřednosti a panovačnosti.

Ve staré Anglii

Pro jeviště Městských divadel pražských adaptovala román nejslavnější ze tří sester Brontëových dramaturgyně Věra Mašková. Ve shodě s vlastní hodnotovou hierarchií oslabila ovšem podstatnou linii příběhu, v němž se autorka odvážila tepat do náboženského pokrytectví. Stejně před rokem naložila s von Trierovým tématem Prolomit vlny.
Janě Eyrové to ale na rozdíl od sebezničujícího poslání Bess neuškodilo. Naopak, do popředí vystoupil zápas o čest hrdinky, která i za cenu ústrků a útrap dokáže svět hodnotit vlastními morálními zásadami a příkladem strhnout i méně zásadové okolí.
Vše se odehrává na temné scéně charakterizující neutěšený stav viktoriánské Anglie Olivera Twista. Jozef Ciller s kostymérem Tomášem Kyptou se pokusili vytvořit kontrast upjatosti s barevnější maloměšťáckou rozmařilostí, nesoucí v rámci společenských přehrad faleš a pomluvu. Ve stejném duchu podtrhuje osu příběhu hudba Petra Filáka.

Pacoláková a Čermák

Velkým hereckým duetem obohatili inscenaci Evellyn Pacoláková (Jana) a Hynek Čermák (Rochester). Výkon první je překvapivě vyzrálý jen pro ty, kdo neznají její rozsáhlý rejstřík už v olomouckém Moravském divadle. Správně ji šéfové MDP stáhli do hlavního města. Ostatně Gábor s Maškovou vedli její kroky už při své moravské misi.
U Čermáka si neodpustím podobnou poznámku. Kritika nijak nezaznamenala jeho bravurního kladenského Richarda III. nebo Hejtmana v Revizorovi. Krátkozrace nevšímavá zůstává i k jeho práci v ABC nebo v Rokoku.
Na smírném střetu těch dvou je Gáborova Jana Eyrová vystavěna. Aspoň za zmínku stojí také role, které na jevišti ztvárnili Carmen Mayerová (paní Fairfaxová), Radka Fidlerová (Ingramová a paní Reedová), Petr Klimeš (Robert)... Jana Eyrová zůstává tématem aktuálním. Nejenom proto, že emancipace u nás stále ještě poněkud neevropsky pokulhává.