Jak známo, umění je tu proto, aby reagovalo na společenské dění. Filmový tvůrci se tomuto neznámo proč již několik let vyhýbají a silných příběhů, které nejsou retro, není příliš mnoho. Naopak divadelní scéna je v tomto smyslu o poznání flexibilnější a i proto o pokusy takového zobrazení skutečnosti nebývá tolik nouze. Zářným příkladem může být obnovená premiéra divadelní hry Superčlověk, uváděné na scéně divadla Rokoko.
Tvůrčí tandem Jiří Janků – Petr Svojtka od úvodní minuty vtáhne diváka do děje a propustí až na konci. Ve zkratce – světelné efekty, velké plátno s projekcemi, moderátor večera a 8 soutěžících. Vybraní soutěžící zastupují opravdu pestrý sociologický vzorek společnosti: bodří a poněkud omezení Lůďa (Jan Szymik) a Miki (Radim Kalvoda), zprvu dobrosrdečná a naivní Hanka (Lucie Pernetová), sebestředný Kejdž (Jiří Hána), idealista Mirek (Lukáš Příkazský), vysokoškolský profesor Ivan (Aleš Procházka), čistá duše mamina (Jitka Smutná) nebo dojemně roztomilá blondýna Kikina (Barbora Poláková). Kormidelníkem pomyslné osmy jim je pak moderátor večera (Vasil Fridrich).
Rozdíl mezi „opravdovou“ a naší divadelní reality show není na první pohled žádný. Divák si vybírá, sympatizuje, odmítá nebo přehlíží některou z vybraných osobností. Jakmile soutěžící ukončí své úkoly, hlasuje se (v našem případě návštěvník divadla) pomyslným ovladačem. Jak snadné. S postupem času jde moderátor až na dřeň a soutěžící dostává permanentně pod tlak. Už nejde jen o soutěž a výhru. Vybíráme Superčlověka a to si žádá oběť.
Že nejde jen o plytkou moralitku, dokazují autoři zajímavým a vpravdě nečekaným závěrem. Otázka odpovědnosti diváka rozhodujícího o osudu soutěžících a také etický rozměr podobných soutěží, to jsou mj. stěžejní myšlenky, které je možné na jevišti zachytit.
Pokud máte pocit, že na něco takového jste ještě neměli potřebu či dokonce možnost si odpovědět, doporučuji návštěvu Superčlověka. Buď budete mít jasno a nebo na povrch vytanou další, stále se nabalující otázky. Ať tak či tak, Superčlověk rozhodně stojí za shlédnutí!
Autor: David Pachsteffl
Hodnocení: 85%
