Napsali o nás

15.09.2008

Tristan a Isolda hrají v ABC na africké bubny

Datum vydání: 9.9.2008
Zdroj: Naše rodina
Autor: Martina Oplatková

Pražské Divadlo ABC vyrukovalo v letošním roce se zpracováním nesmrtelného příběhu o Tristanovi a Isolde. Není příliš známo, že hra nemá jednoho autora. Jedná se totiž o prastarou, původem skotskou pověst, existující v mnoha variantách a zpracováních. Inscenace tak nabízí jen jednu z možných verzí, jeden z náhledů na legendu.
Základní příběh vypráví o králi Markovi, který vyslal svého nevlastního syna Tristana do daleké země, aby mu přivezl nevěstu, princeznu Isoldu. Na zpáteční cestě oba mladí omylem vypijí nápoj lásky, určený pro Isoldu a krále, a zamilují se do sebe. A přestože se Isolda posléze skutečně vdá za krále Marka, sílu vše stravující lásky nelze uhasit. Milenci se nejdříve pokoušejí spolu utéct, poté odchází Tristan za moře, kde se marně snaží zapomenout v manželství s jinou ženou. Z lásky je může vysvobodit jen smrt - a to smrt společná...
Zpracování režiséra Ondřeje Spišáka a dramaturga Jiřího Janků vychází vstříc zejména mladým lidem, kterým chce nejspíše ukázat, že klasická literatura nemusí být ani náhodou nudná a nezáživná. Účinkující tu tedy hrají na africké bubny, herci se střídají v různých rolích jen přehozením pláště (a někdy jsou nuceni hovořit i sami se sebou), není tu nouze o vtípky a hra se nevyhýbá ani explicitní - i když nikoli vulgární - erotice.
A originální je už samotný základ verbálního projevu herců: všechny role jsou totiž odmluveny ve třetí osobě. Slyšíme tedy z úst princezny, že „Isolda přišla", od Marka „Král řekl, že..." a tak podobně - opravdových přímých řečí tu máme jako šafránu.
Hravá stylizace na druhou stranu neumožňuje hercům vytvořit hlubší psychologické portréty - přesto tvoří Zuzana Kajnarová a Jakub Prachař typově i herecky velmi dobře souznějící mladou dvojici, které dobře sekunduje Hynek Čermák jako král. Nepřehlédnutelná je rovněž Lucie Pernetová v několika svých úlohách, zejména coby dívčí komorná a druhá Tristanova žena Isolda Běloruká, anebo Jaromír Nosek v pestré škále mužských rolí.
A přestože je hra na mnoha místech k smíchu, tragický konec nakonec přes veškeré odlehčení zasáhne s velikou silou. Lásce se můžeme smát, ale nakonec nás přece dostane...