Otec Divadlo Rokoko

Florian Zeller
Detail fotogalerie

Hrají

André, osmdesátník Jan Vlasák
Anne, jeho dcera Veronika Gajerová
Pierre Aleš Procházka
Laura Tereza Vítů
Muž Zdeněk Vencl
Žena Lenka Zbranková
 

Režie

Petr Svojtka

Dramaturgie

Jiří Janků

Překlad

Michal Zahálka

Scéna

Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková

Kostýmy

Zuzana Ježková

Asistentka režie

Markéta Damková

Hudba

Vladimír Nejedlý

Dojemná a současně vtipná tragikomedie o jednom smutném fenoménu naší doby ‒ Alzheimerově chorobě. Hra je psaná z pohledu muže, jenž je tímto neduhem postižen. Jednotlivé scény se vzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně.


 

"Závěrečný potlesk vestoje byl naprosto zasloužený. Výkon, který všichni herci v čele s Janem Vlasákem předvedli, je obdivuhodný. Představení je napínavé, protože ho sledujete očima otce, který trpí Alzheimerem, a sami tak tápete v tom, co je realita a co ne. Některé scény jsou vtipné a musíte se smát, za chvíli ale cítíte úzkost a obrovskou frustraci, kterou cítí také dcera hlavního hrdiny. Z divadla ale neodcházíte sklíčení nebo smutní. Odcházíte vděční za každou chvíli. Odcházíte s velmi silným zážitkem, který ve vás jistě dlouho zůstane. A takové by zážitky měly být, ne? Silné. :) Moc divadlu i hercům děkuji za to, ŽE se tohoto tématu zhostili a také JAK důstojně a kvalitně se tohoto tématu zhostili."

Michaela Stachová ředitelka Nadace Taťány Kuchařové - Krása pomoci

Délka představení: 2 h | Premiéra: 04.11.2017

Kdy se hraje

Středa 22.11. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Čtvrtek 07.12. 10:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Čtvrtek 21.12. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Pátek 29.12. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]

Napsali o nás

K této hře zatím nejsou žádné recenze.

Komentáře diváků

Musím se podělit o včerejší silný zážitek. Otec. Nová hra v Rokoku. Jestli chcete zažít opravdu poctivý divadlo... Nádherně nastudované v režii Petr Svojtka a úžasně zahrané panem Vlasákem. Zasloužený potlesk ve stoje. A za slzy se nestyďte... Jen bych u východu z hlediště uvítal kapesník a panáka. Mluvit jsem začal až na Hradčanské... Děkuju za obrovský zážitek!
Jiří Ježek, paralympionik, 7. 11. 2017

 



Zdroj Feedbando



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí