Otec Divadlo Rokoko

Florian Zeller
Detail fotogalerie

Hrají

André, osmdesátník Jan Vlasák
Anne, jeho dcera Veronika Gajerová
Pierre Aleš Procházka
Laura Tereza Vítů
Muž Zdeněk Vencl
Žena Lenka Zbranková
 

Režie

Petr Svojtka

Dramaturgie

Jiří Janků

Překlad

Michal Zahálka

Scéna

Ondřej Nekvasil, Zuzana Ježková

Kostýmy

Zuzana Ježková

Asistentka režie

Markéta Damková

Hudba

Vladimír Nejedlý

Dojemná a současně vtipná tragikomedie o jednom smutném fenoménu naší doby ‒ Alzheimerově chorobě. Hra je psaná z pohledu muže, jenž je tímto neduhem postižen. Jednotlivé scény se vzájemně popírají, postavy mají více podob a příběh se skládá nepřímo, skoro až detektivně.


 

"Závěrečný potlesk vestoje byl naprosto zasloužený. Výkon, který všichni herci v čele s Janem Vlasákem předvedli, je obdivuhodný. Představení je napínavé, protože ho sledujete očima otce, který trpí Alzheimerem, a sami tak tápete v tom, co je realita a co ne. Některé scény jsou vtipné a musíte se smát, za chvíli ale cítíte úzkost a obrovskou frustraci, kterou cítí také dcera hlavního hrdiny. Z divadla ale neodcházíte sklíčení nebo smutní. Odcházíte vděční za každou chvíli. Odcházíte s velmi silným zážitkem, který ve vás jistě dlouho zůstane. A takové by zážitky měly být, ne? Silné. :) Moc divadlu i hercům děkuji za to, ŽE se tohoto tématu zhostili a také JAK důstojně a kvalitně se tohoto tématu zhostili."

Michaela Stachová ředitelka Nadace Taťány Kuchařové - Krása pomoci

Délka představení: 2 h | Premiéra: 04.11.2017

Kdy se hraje

Úterý 11.09. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Pátek 21.09. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Pondělí 15.10. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
Středa 17.10. 19:00 [design/2012/logo-divadlo-rokoko.png]
ko

Napsali o nás

Přátelé stáří: Alzheimer a Parkinson

20.12.2017
Recenze Jiřího P. Kříže v deníku Právu

Číst dále…

Divadelní hra Otec v divadle Rokoko - ČT - Události v kultuře

11.11.2017
Premiéra inscenace Otec v České televizi - Události v kultuře, rozhovor s Petrem Svojtkou o této inscenaci

Číst dále…

Komentáře diváků

Musím se podělit o včerejší silný zážitek. Otec. Nová hra v Rokoku. Jestli chcete zažít opravdu poctivý divadlo... Nádherně nastudované v režii Petr Svojtka a úžasně zahrané panem Vlasákem. Zasloužený potlesk ve stoje. A za slzy se nestyďte... Jen bych u východu z hlediště uvítal kapesník a panáka. Mluvit jsem začal až na Hradčanské... Děkuju za obrovský zážitek!
Jiří Ježek, paralympionik, 7. 11. 2017

Dobrý deň, 
pred približne dvoma mesiacmi sme s rodičmi navštívili predstavenie Otec v divadle Rokoko. Pán Vlasák bol famózny. Moji rodičia sú obaja zdravotníci, a tak sme o hre, chorobe a všetkom, čo s Alzheimerom súvisí dlho diskutovali. Zhodli sme sa na tom, že divadlo Rokoko odviedlo naozaj záslužnú prácu. Hra je výborná, ale ešte viac nás zasiahol spoločenský rozmer tohto diela. Slúži vám všetkým naozaj ku cti, že v tomto smere šírite osvetu a svoju prácu vnímate ako poslanie. Bolo to cítiť z výkonov na javisku i textov v builletine. Želáme vám všetkým veľa zdaru a ešte veľa takýchto počinov.
19. 6. 2018

Dobrý den,
šli jsme do divadla 20.února 2018 na představení OTEC. Čekali jsme pěkné představení, bylo mnohem lepší než pěkné. Děkujeme všem, kteří se za to zasloužili. Dlouho jsme pak ještě o zážitku hovořili....a myslím ještě dlouho hovořit budeme.
​21. 2. 2018


Dobrý den, včera jsme byli na představení Otec. Čekali jsme, že ve hře bude více komických situací, že se téma bude trochu zlehčovat. Je skvělé, že tomu tak není. Tak silné představení jsem již dlouho neviděla! Výborná byla režie a všichni herci, ale na výkon pana Vlasáka mi slova prostě nestačí. Ještě teď mám slzy v očích. Nepotrpím si na potlesk vstoje, přijde mi, že je v poslední době zbytečně častý a tím se devalvuje, ale včera jsem neváhala ani vteřinu. Děkuji všem.
25. 5. 2018


Před pár lety jsem byla naprosto okouzlena a unešena hrou Důkaz. Tehdy hrál otce pan Vízner. Ale vynikající byli všichni účinkující. To, čeho jsem byla svědkem v posledním týdnu prosince 2017, bylo stejného kalibru. Otec. Neuvěřitelně uvěřitelné. Hluboce lidské. V hlavní postavě jsem viděla naprosto zřetelně dědečka před 50 lety a svého otce, který od jeho smrti tak nějak kráčí v jeho šlépějích v hrůze z neodvratitelného konce fyzické existence. Výkony aktérů jsou obdivuhodně autentické. A to myslím naprosto vážně s ohledem na jednu ze svých profesí, tzv. pomahající... Děkuji všem, kdož se na obou inscenacích podíleli a podílejí. Držím Vám všem palce!
11. 1. 2018



Dne 11.11.2017 jsem navštívila představení OTEC, za které vám chci touto cestou moc poděkovat a vaším prostřdnictvím i představiteli hlavní role panu Janu Vlasákovi, ale i ostatním účinkujícím. Zpětně jsem si uvědomila, že jsem něco podobného, několik let zpátky prožívala s maminkou, která se dožila vysokého věku 95 let. Kdo se s něčím podobným nesetkal těžko pochopí.Více takových sdělení, tak výborně provedených!!!!! Ještě dlouho po odchodu z divadla , jsem se k představení vracela a přemýšlela a proto jsem se rozhodla vám napsat. Jsem vaším dlouholetým divákem.
12. 11. 2017

Byl jsem na verejne generalni zkousce a odchazel jsem ubreceny a zaroven neskutecne nadseny z podanych vykonu a pojeti hry. Tleskam vsem hercum a nejvice Janu Vlasakovi, ktery ma muj jeste vetsi obdiv. Tema teto inscenace je vice nez smutne a pan Vlasak se do role vzil natolik, ze nebyla k rozeznani od reality.
Velmi me zaujalo vtahnuti divaka do deje, ktere me ve finale ovlivnilo natolik, ze jsem sam nevedel, co je blud a co pravda.
Vsem doporucuji tuto inscenaci shlednout. I kdyz je svym tematem velice smutna, po rozlezeni v hlave na ni urcite pujdu znovu :)
3. 11. 2017



Zdroj Feedbando



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.Další informaceBeru na vědomí