Třetí číslo Moderního divadla v sezoně 2025/2026 se obrací k otázkám destrukce, odpovědnosti a přežití – osobního i společenského. Přináší texty Michela Houellebecqa, Davida Greiga a Joea Simpsona, reflexe křehkosti demokracie i svědectví o umění vznikajícím v podmínkách války.
V sobotu jsme v ABC uvedli premiéru inscenace Nana a Zabiják. Režisér Michal Dočekal spojil dva vrcholné romány Émila Zoly do jevištního obrazu o lidské vůli snít, o dědičnosti chudoby i o ceně společenského vzestupu.
Závislost na alkoholu se u českých žen šíří napříč generacemi. Mezi příčinami bývají přetížení, samota i tlak na výkon. O ženském pití a jeho skrytých podobách mluví nejen odborníci, ale také inscenace Městských divadel pražských Nana a Zabiják.
Nový pravidelný pořad Městských divadel pražských v divadle Komedie s názvem Safe spaces otevírá prostor pro umělce a umělkyně z minoritních a marginalizovaných skupin. Cílem je vytvořit prostředí, kde se mohou bezpečně vyjádřit a sdílet svou tvorbu a zkušenosti bez obav z předsudků či vnějšího tlaku.
Ve své nové inscenaci Nana a Zabiják se režisér Michal Dočekal inspiroval kromě jiného fenoménem kolektivní recitace, který do českého divadla přinesla meziválečná avantgarda. Na jevišti divadla ABC se rozezní hlasový orchestr tvořený mnoha herci, jenž připomene jedinečné momenty české divadelní historie.
V sobotu večer se v Komedii otevřely dveře do podivuhodného světa, kde se mísí vášeň, osud, ďábelský obchod a příběh, který se skutečně stal. Na české jeviště jsme poprvé přivedli kultovní inscenaci The Black Rider – hypnotický mezižánrový trip s hudbou Toma Waitse a libretem Williama S. Burroughse, duchovního otce beat generation.
Je 6. září 1951. Šedivý, deštivý den. Jako mnoho předchozích. Mexico City se stále ještě nevzpamatovalo z ničivých záplav, které se městem přehnaly během horkého léta. A zatímco se tisíce mužů snaží vypořádat s „černou vodou“, která vytekla z kanálů a zatopila starodávné centrum, v bytě č. 10 na adrese Monterey 122 se pomalu schyluje ke katastrofě, která měla zásadní vliv na podobu moderní americké literatury.
Veronika Kos Loulová búra stereotypný pohľad na operu a ukazuje, že klasický hudobný repertoár nemusí byť uzavretý na veľkých oficiálnych scénach. Operu inscenuje v netradičných mimodivadelných priestoroch alebo v nezávislom divadle.
Renáta Matějíčková a Tomáš Dalecký, dva mladí talentovaní herci, kteří z Divadelní fakulty AMU přešli hned do svého prvního profesionálního angažmá – a vybrali si Městská divadla pražská. Kromě toho, že jsou výraznými tvářemi nastupující herecké generace, jsou také přemýšlivými umělci, kteří poctivě hledají autenticitu jak v divadle, tak v osobním životě. Jaký je jejich pohled na herectví a výzvy naší doby?
