DALŠÍ ČÍSLO MODERNÍHO DIVADLA JE VENKU! DALŠÍ ČÍSLO MODERNÍHO DIVADLA JE VENKU!

DALŠÍ ČÍSLO MODERNÍHO DIVADLA JE VENKU!

Městská divadla pražská vstoupila do své sedmdesáté sezony. Moderní divadlo vstupuje do svého druhého ročníku.

Dočtete se, jak David Bowie objevil manuál k životu v divadle, co je to podle Vladimíra Justa Podraz po česku nebo proč vůdcové porušují pravidla. 
Jako jedni z prvních budete moci nahlédnout do připravované sbírky básní Radka Malého, který pro Městská divadla pražská také na objednání vůbec poprvé přeložil do češtiny hru Franze Grillparzera Sláva a pád krále Otakara. Vzhledem k unikátnosti překladu jsme se rozhodli překlad vydat i knižně jako vůbec první titul nové edice Nápovědní kniha

Jedna z dvojstran časopisu je věnovaná rozhovoru Lenky Dombrovské s Igorem Orozovičem a Ondřejem Rumlem, kteří se alternují v hlavní roli připravované inscenace Lazarus. Její premiéra proběhne v Komedii 12. října.

úryvek rozhovoru: 

Podle vašeho laškování soudím, že se znáte už dlouho.
Igor Orozovič: Jojo, známe se od školy.
Ondřej Ruml: Igor chodil na konzervatoři do třídy s mou bývalou přítelkyní. Už tehdy jsem věděl, že z něho něco bude.
IO: To je pravda, Ondra mě psychicky podporoval. Ale stejně jsem ze školy odešel.

Proč?
IO: V té době jsem spíš zkoušel, co mi půjde. Už jsem měl za sebou gympl a konzervatoř jsem bral jako mezistupeň. Po dvou letech jsem však pochopil, že zpěv není má cesta. Chtěl jsem vyzkoušet něco intelektuálně náročnějšího, než je muzikál, a šel jsem proto nakonec na činohru na DAMU. Tam jsem cítil větší potenciál.

A přitom jste byl dvakrát nominovaný na Thálii v kategorii muzikál.
IO: A přitom jsem činoherec…

Ondřeji, jak jste se vy dostal od zpěvu k divadlu?
OR: Nejprve jsem studoval jazykové gymnázium, ale z toho mě vyhodili, poté jsem šel studovat na Ježkárnu populární zpěv, což jsem vždycky chtěl. Ten zahrnoval také hodiny tance a herectví, tam jsem tedy k divadlu přičichl. A ve snaze se v Praze uživit jsem obcházel všechny možné konkurzy, přes hraní v muzikálech jsem se dostal do Kudykam Michala Horáčka, což byla spíš činohra ve verších než muzikál. Pak jsem se seznámil s režisérem Dodo Gombárem, který mě několikrát přizval na hostování do Švandova divadla. Činohra mě velmi láká, ale v porovnání s Igorem samozřejmě za sebou nemám žádné velké role. 

...zbytek rozhovoru a článků si můžete přečíst online ZDE.

V případě zájmu vám budeme časopis zasílat automaticky, stačí poslat email na hana.moravkova@m-d-p.cz a do předmětu vepsat časopis.