Mezi bývalé členy souboru Městských divadel pražských patří i herečka, později režisérka a především divadelní pedagožka Alexandra Myšková, která 4. dubna oslaví neuvěřitelné 101. narozeniny a stane se tak dosud nejdéle žijící uměleckou osobností Městských divadel pražských.
Paní Alexandra (přáteli oslovována Saša) strávila velkou část své profesní kariéry v zahraničí, konkrétně v norském Oslu, kde našla na začátku 70. let minulého století svůj druhý domov. Nádherné životní jubileum ji zastihlo v Čechách, kde obvykle tráví zimní měsíce. Navzdory vysokému věku nepřestává sledovat českou divadelní scénu – navštěvuje divadla, věnuje pozornost knižním i hudebním novinkám a pamatuje také na své české přátele, s nimiž nepřestala být v kontaktu. Mezi ty, s nimiž se pravidelně setkává, patří i bývalá dramaturgyně Městských divadel pražských, Alena Kožíková, která na paní Sašu krátce zavzpomínala:
Saša Myšková byla jednou z prvních členek souboru, který vznikl v roce 1950. Jejímu zakotvení v Městských divadlech pražských ještě předcházelo absolutorium konzervatoře (1941) a několik kratších angažmá (Divadélko pro 99, Studio Národního divadla a Realistické divadlo (1948-1950) – právě z něho odešla spolu s Otou Ornestem a dalšími kolegy do nově vzniklých Městských divadel pražských. Jeviště Komorního divadla, Komedie i Divadlo ABC – to byl její intenzivní herecký život. Mnohé její výrazné jevištní postavy zůstaly i v mé paměti: Sára v Ivanovovi (hlavní postavu tehdy alternoval Rudolf Hrušínský s Václavem Voskou), Gwendolina ve Wildově komedii Jak je důležité míti Filipa, postavy v různých hudebních komediích a především doktorka von Zahnd v Dürrenmattových Fyzicích. Tuto inscenaci režiséra Ladislava Vymětala navštívil autor osobně a označil ji za nejlepší ze všech padesáti inscenací, které zhlédl po celém světě. Poslední role před odchodem do Norska nastudovala Saša v Ionescových Židlích a Sartrových Mouchách.
Kromě účinkování v Městských divadlech pražských působila jako pedagog herecké výchovy na DAMU (1961-1970). Mezi jejími žáky byli i mnozí pozdější členové MDP, například Viktor Preiss, Jana Šulcová nebo Oldřich Vízner.
V roce 1970 začala vyučovat na Státní divadelní škole v Oslu, a když nastaly problémy s prodloužením jejího pobytu
v Norsku, zvolila emigraci. Její život se tímto rozhodnutím rozdělil na dvě části: českou a norskou. Svůj vztah
k Čechám a k Norsku komentovala: „Tady je rodný domov, rodné město Praha. V první řadě český jazyk. Nádherná
čeština. Norsko je doma, prožila jsem tam padesát let: Oslo, rodina – děti, vnoučata, pravnoučata. Norsko mě přijalo,
nikdy jsem se tam necítila být emigrantkou…“ Později působila jako profesorka herecké výchovy na Muzikální a herecké
akademii v Oslu (1995 - 2015). V Norsku nejdříve režírovala rozhlasové hry a následně také divadelní inscenace. Za
nastudování Turgeněvovy hry Měsíc na vsi získala cenu kritiky za nejlepší inscenaci roku a v roce 1992 obdržela Zlatou
medaili krále Haralda za celoživotní uměleckou práci.
FOTOGRAFIE:
1)
Anton Pavlovič Čechov: Ivanov, Komorní divadlo 1954
Alexandra Myšková (Anna Petrovna)
Režie: Bedřich Vrbský
Foto: Karel Drbohlav
2)
Jerome Kilty: Drahý lhář, divadlo Komedie 1962
Felix Le Breux (Shaw) a Alexandra Myšková (Campbellová)
Režie: Ota Ornest
Foto: Ludvík Dittrich
3)
Friedrich Dürrenmatt: Fyzikové, Komorní divadlo 1963
Alexandra Myšková (Matylda von Zahnd)
Režie: Ladislav Vymětal
Foto: Ludvík Dittrich
4)
Eugène Ionesco: Židle, Komorní divadlo 1966
Alexandra Myšková (Stařenka) a Otto Šimánek (Stařeček)
Režie: Václav Hudeček
Foto: Ludvík Dittrich
Úvodní fotka na homepage
Anton Pavlovič Čechov: Ivanov, Komorní divadlo 1954
Alexandra Myšková (Anna Petrovna) a František Miška (Jevgenij Lvov)
Režie: Bedřich Vrbský
Foto: Karel Drbohlav