Ať už za to může sentimentální náboj jeho melodických písní, nebo spíše halucinogenní stav vyvolaný alkoholem a kokainem, během zpěvu Pagodu zaplavují vzpomínky, náhlá milostná trápení i záblesky poznání o smyslu života – nebo, prozaičtěji řečeno, o tom, jak prostě přežít. To vše rozdává plnými hrstmi přátelům i neznámým lidem v bouřlivém, přetékajícím proudu vědomí.
Postava zrozená z pera režiséra Paola Sorrentina, původně vytvořená pro Toniho Servilla ve filmu Přebytečný člověk, získává s příchodem na divadelní jeviště svůj třetí život. Do jeho kostýmů, flitrů a nagelovaných vlasů se – v tom, co kritik Rodolfo Di Giammarco nazval „rozkošnou proměnou darebáka“ – s mimořádnou intenzitou vžívá Iaia Forte.
„Ráda si představuji,“ říká herečka, „že za Pagodovým chvástavým úsměvem se skrývá ženská duše a touha po ztracené harmonii. A navíc je divadlo naštěstí místem, kde může být naturalismus potlačen a hranice reality se mohou volně rozšiřovat.“
Představení je součástí přehlídky Italia in scena a je organizováno ve spolupráci s Italským kulturním institutem.
