Natáčení 2. dílu seriálu V hlavní roli: Maturita! Dění v divadle očima divadelní pedagožky
Divadelní pedagožka Lucie Mecová a její zážitek z natáčení Evžena Oněgina.
Maskérka odvedla výbornou práci.
Zvukař zapojil a vyladil všechny porty.
Osvětlovač čeká na pokyny.
Herci jsou připraveni.
Dramaturgyně je se scénářem v ruce na místě.
Produkční naposledy kontroluje rekvizity.
Kameramanka odpočítává start natáčení.
Herci mrknou naposled do zrcadla a místo akce jedem, se začnou ozývat rány jako z děla. Nejprve se snaží herci mluvit hlasitěji a všichni se tváříme, že se nic neděje a že to snad ve videu nebude slyšet, když se ale z vedlejší místnosti vynoří zvukař se zvednutým obočím, je to všem jasné. Tohle jen tak nepřekřičíme. Díváme se po sobě s otazníkem v očích. Je zřejmé, že ty příšerné zvuky jsou někde nad divadlem. Marně hádáme, o který prostor přesně jde, mezitím píáristka vyráží prozkoumat situaci. Vrací se s informací, že nad námi bourají pizzerii...tak, to by ty zvuky celkem přesně vysvětlovalo..
Hlavou mi proběhne: To nevymyslíš! Tohle asi člověk ohlídat nemůže, zkontrolovat všechny prostory kolem, jestli se náhodou v den natáčení někde neplánuje rekonstrukce, to už by byla opravdu vyšší dívčí. Každopádně pánové byli vstřícní a dali nám chvíli a odskočili si někam na pivo.
Uff, krize zažehnána.
Teď už se můžeme věnovat takovým maličkostem: jako jestli je Oněgin dost arogantní nebo Taťána dostatečně zamilovaná. Ale tohle nám jde! To je náš denní chléb. Po několika hodinách má kameramanka kromě dialogů i trilión variant namíření zbraně a rozverných otoček Taťány. Jsme spokojeni a vyčerpaní divadlo opouštíme.
Tak i takhle může vypadat natáčení…
Prohlédněte si z něj zatím alespoň fotky. Brzy uvidíte celé video, které má za úkol vystihnout postavu Evžena Oněgina. Bez Oněgina. Schválně, jestli se nám to podařilo.
Děkuji za spolupráci Nině Horákové, Aleši Bílíkovi, Kateřině Šrámkové, Nikole Mezrové, Simoně Petrů, Láďovi Chalupovi, Haně Morávkové, Anetě Nádvorníkové a Michalu Machačovi.
Zvukař zapojil a vyladil všechny porty.
Osvětlovač čeká na pokyny.
Herci jsou připraveni.
Dramaturgyně je se scénářem v ruce na místě.
Produkční naposledy kontroluje rekvizity.
Kameramanka odpočítává start natáčení.
Herci mrknou naposled do zrcadla a místo akce jedem, se začnou ozývat rány jako z děla. Nejprve se snaží herci mluvit hlasitěji a všichni se tváříme, že se nic neděje a že to snad ve videu nebude slyšet, když se ale z vedlejší místnosti vynoří zvukař se zvednutým obočím, je to všem jasné. Tohle jen tak nepřekřičíme. Díváme se po sobě s otazníkem v očích. Je zřejmé, že ty příšerné zvuky jsou někde nad divadlem. Marně hádáme, o který prostor přesně jde, mezitím píáristka vyráží prozkoumat situaci. Vrací se s informací, že nad námi bourají pizzerii...tak, to by ty zvuky celkem přesně vysvětlovalo..
Hlavou mi proběhne: To nevymyslíš! Tohle asi člověk ohlídat nemůže, zkontrolovat všechny prostory kolem, jestli se náhodou v den natáčení někde neplánuje rekonstrukce, to už by byla opravdu vyšší dívčí. Každopádně pánové byli vstřícní a dali nám chvíli a odskočili si někam na pivo.
Uff, krize zažehnána.
Teď už se můžeme věnovat takovým maličkostem: jako jestli je Oněgin dost arogantní nebo Taťána dostatečně zamilovaná. Ale tohle nám jde! To je náš denní chléb. Po několika hodinách má kameramanka kromě dialogů i trilión variant namíření zbraně a rozverných otoček Taťány. Jsme spokojeni a vyčerpaní divadlo opouštíme.
Tak i takhle může vypadat natáčení…
Prohlédněte si z něj zatím alespoň fotky. Brzy uvidíte celé video, které má za úkol vystihnout postavu Evžena Oněgina. Bez Oněgina. Schválně, jestli se nám to podařilo.
Děkuji za spolupráci Nině Horákové, Aleši Bílíkovi, Kateřině Šrámkové, Nikole Mezrové, Simoně Petrů, Láďovi Chalupovi, Haně Morávkové, Anetě Nádvorníkové a Michalu Machačovi.