Přesné postřehy Nicka Hornbyho

Hornbyho díla se pohybují na pomezí tzv. vysoké a populární kultury, přičemž právě toto napětí se stává jedním z jejich určujících rysů. Hornby se zaměřuje na „obyčejné“ postavy, často muže střední třídy, kteří se ocitají ve stavu životní nejistoty. Tito hrdinové se snaží vyrovnat s partnerskými vztahy, osobními selháními i tlakem dospělosti, přičemž jejich únikem bývá právě popkultura – hudba, film nebo sport. Hornby však tyto prvky nevyužívá ironicky, ale naopak je chápe jako plnohodnotný nástroj sebepoznání. V rozhovorech opakovaně zdůrazňuje, že neuznává ostré dělení mezi „vysokou“ a „nízkou“ kulturou a že čtenář by se neměl nutit do knih, které ho nebaví. Tento přístup se promítá i do jeho stylu, který je přístupný, čtivý a založený na autentickém hlasu postav.

Hornby vyrůstal v jihovýchodní Anglii a vystudoval anglickou literaturu na Cambridgeské univerzitě. Po studiích pracoval jako učitel a novinář, mimo jiné přispíval do kulturních periodik a věnoval se publicistice. Literární průlom zaznamenal v roce 1992 knihou Fotbalová horečka (Fever Pitch), osobně laděným textem o celoživotním vztahu k fotbalovému klubu Arsenal FC, která byla dokonce dvakrát zfilmována. V roce 1997 britskou verzi režíroval David Evans a v hlavní roli učitele dějepisu, jehož milostný život je pevně spjatý s jednotlivými zápasy zbožňovaného fotbalového klubu, exceloval Colin Firth. Roku 2005 se Hornbyho autobiografický námět dočkal amerického remaku, který Hornby sám produkoval. V hlavní úloze se představil slavný televizní moderátor a komik Jimmy Fallon a jeho lásku ztvárnila americká herečka Drew Barrymoreová. Dějiště se přesunulo z Londýna do Bostonu a místo Arsenalu hlavní hrdina miluje baseballový tým Boston Red Sox. Kniha Fotbalová horečka zásadně proměnila způsob psaní o sportu: místo faktografického popisu zápasů se soustředí na subjektivní zkušenost fanouška, jeho emoce, rituály a identitu. Hornby zde tematizuje posedlost jako legitimní součást lidské existence a zároveň ukazuje, jak může sport fungovat jako rámec pro osobní příběh.

Na úspěch debutu navázal romány, které ho proslavily i mimo literární scénu. Románu Všechny moje lásky (High Fidelity, 1995) se prodalo přes milion výtisků, byl úspěšně zfilmován (2000), adaptován na broadwayský muzikál (2006), a v roce 2020 se z něj stal dokonce televizní seriál. Hornby sleduje život majitele obchodu s gramodeskami Roba, který nemůže dospět, ani kdyby chtěl. Má rád hudbu, ale končí u sedmdesátých let. Prodává ji ve svém londýnském krámku, ale výhradně na vinylech. S prodavači Dickem a Barrym tráví volný čas sestavováním nejrůznějších seznamů „Top 5“. Právě pracuje na nejnovějším: „Top 5 rozchodů s dívkou“. Ten poslední nastal proto, že je mu 35 let a odmítá si připustit, že už je dospělý. Podobně jako sport v předchozím románu i v knize Všechny moje lásky hudba není pouhou kulisou, ale strukturujícím principem vyprávění i identity postav. Zřejmě nejznámější Hornbyho román Jak na věc (About a Boy, 1998) zkoumá vazby mezi lidmi, kteří nezapadají do modelu ideální rodiny. Na příběhu Willa Freemana (Hugh Grant v úspěšné filmové verzi), povrchního londýnského povaleče, který nikdy nemusel pracovat, protože žije z tantiém za vánoční hit svého otce, a jehož jediným cílem je užívat si života, vyhýbat se závazkům a využívat osamělé matky pro krátkodobé známosti, a dvanáctiletého společensky neobratného chlapce Marcuse Brewera, který má „divný účes“, nosí nepadnoucí oblečení a jeho matka trpí depresemi, Hornby ukazuje, jak si lidé mohou navzájem pomoci překonat osamělost.

Vedle prózy se Hornby výrazně prosadil také jako scenárista. Podílel se například na filmu Škola života (An Education, 2009), za jehož scénář byl nominován na Oscara. Film je založen na pamětech novinářky Lynn Barberové a odehrává se v šedesátých letech v Londýně. Sleduje dospívání nadané šestnáctileté studentky Jenny, kterou okouzlí mnohem starší muž David, z něhož se nakonec vyklube podvodník a nenapravitelný svůdník. Hornbyho zájem o audiovizuální média přitom není náhodný: Hornby vnímá film a televizi jako přirozené pokračování vyprávění, které mu umožňuje rozvíjet jeho silnou stránku – dialog. Právě dialogičnost, schopnost vystihnout rytmus mluvené řeči a jemné odstíny mezilidské komunikace, patří k jeho nejvýraznějším autorským znakům a je skutečnou výzvou pro překladatele do jiných jazyků.

Tento posun k televizi se naplno projevil v cenami ověnčeném seriálu Zpráva o stavu manželství (State of the Union, 2019–2022), který vznikl pro BBC ve spolupráci s režisérem Stephenem Frearsem. Seriál má netradiční formu krátkých, přibližně desetiminutových epizod, z nichž každá zachycuje rozhovor manželského páru v hospodě těsně před návštěvou partnerské terapie. Minimalistická struktura – omezený prostor, malý počet postav a důraz na dialog – umožňuje se soustředit na jemné nuance komunikace, nevyřčené konflikty i postupné odhalování minulosti vztahu. V hlavních rolích první série se objevili slavní herci Rosamund Pikeová a Chris O’Dowd, v druhé sérii pak vynikající irský herec Brendan Gleeson a americká nositelka Zlatého glóbu a mnoha cen Emmy Patricia Clarksonová.

Zprávu o stavu manželství lze chápat jako koncentrovanou podobu Hornbyho poetiky. Vztahová témata, ironický humor i empatie k postavám zde zůstávají zachovány, avšak jsou redukovány na čistou interakci bez narativních odboček. Seriál tak potvrzuje, že Hornbyho schopnost zachytit každodennost a mezilidské napětí funguje napříč médii – od románu až po televizní scénář, a nyní se v Městských divadlech pražských představí také v české divadelní adaptaci. Bude zajímavé sledovat, jak Hornbyho dialogy obstojí, když přijdou o nezvyklý desetiminutový formát. Jak se pochvalně vyjádřil televizní kritik Daniel D’Addario: „Zpráva o stavu manželství používá chytrý trik: díky krátké stopáži a svižným dialogům nás hádky této dvojice nezačnou unavovat – ačkoli by v jiném kontextu mohly snadno působit vyčerpaně a točit se v kruhu.“ Či jak trefně podotkla jedna divačka v diskusi na filmovém serveru ČSFD: „Vybroušené dialogy v perfektním hereckém podání, ale pozor – desetiminutové díly k tomu sice svádějí, nicméně raději si jich nepouštějte více za sebou a dávejte si mezi nimi odstup, jinak budete mít pocit, že vás postavy chtějí umluvit k smrti. A to by byla škoda, protože Zpráva o stavu manželství je pozoruhodný seriál.“

V širším kontextu současné britské literatury zaujímá Nick Hornby specifické postavení. Není autorem experimentálním ani formálně radikálním, jeho síla spočívá především v přesném pozorování reality a schopnosti oslovit široké publikum bez toho, aby rezignoval na literární hodnotu. Jeho díla dlouhodobě rezonují zejména díky tomu, že reflektují zkušenost generace vyrůstající v prostředí masové kultury a hledající v ní smysl i vlastní identitu. Hornby tak představuje autora, který dokázal proměnit každodennost v literární téma a popkulturu v plně legitimní součást moderního vyprávění.