Rodinná paměť, pohyb a Jaroslav Ježek: Vyšlo nové číslo Moderního divadla

lavním tématem nového čísla je připravovaná česká premiéra hry Alice Birchové Anatomie sebevraždy. Příběhy tří žen z jedné rodiny se odehrávají v různých desetiletích, na jevišti je však sledujeme současně. Inscenace v režii Mariána Amslera otevírá otázku, zda můžeme přerušit vzorce, které se začaly utvářet dávno před naším narozením.



Osobnost a tvorbu jedné z nejvýraznějších současných britských dramatiček přibližujeme v portrétu Alice Birchové. Biolog Jaroslav Petr se ve své eseji zabývá mezigeneračním přenosem traumatu a tím, jak mohou prožité zkušenosti ovlivnit další generace. Psycholožka Nikola Frollová píše o mateřství ve společnosti zaměřené na výkon a o péči, jejíž význam se jen obtížně měří viditelnými výsledky.

O skloubení rodičovství s hereckou profesí, rodinných vzorcích i práci na roli Carol v Anatomii sebevraždy jsme hovořili s Petrou Tenorovou. Rozhovor doplňuje setkání s hudebníkem Filipem Míškem, který pro inscenaci vytváří hudbu. Popisuje v něm práci s tichem, zvukem a emocionální intenzitou citlivého tématu.

Druhou premiérou, které v čísle věnujeme výrazný prostor, je Apartment 24. Nové dílo britského choreografa a performera Josa Bakera vzniká v koprodukci se souborem Lenka Vagnerová & Company. Propojuje tanec, divadlo, pantomimu, hudbu, projekce a iluzi do příběhu o rozpadajícím se vztahu, paměti a čase, který se neustále vrací sám k sobě.



V září si připomínáme také 120 let od narození Jaroslava Ježka. Nahlížíme do historie jeho spolupráce s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem a vracíme se k okolnostem vzniku známých skladeb, mezi něž patří Tmavomodrý svět, Bugatti stepnebo David a Goliáš. Hudební publicista Jiří Vejvoda pak Ježkův život a tvorbu zasazuje do širšího kontextu světové hudby a hledá paralely mezi „Gershwinem ze Žižkova“ a Georgem Gershwinem.

Další část čísla se zabývá vztahem kultury a politiky. Historik Michal Stehlík sleduje tradici kulturních protestů a bojkotů v českých dějinách. Josef Chuchma komentuje současné směřování Ministerstva kultury a režisér Máté Szabó přináší zkušenost z Maďarska, kde se kulturní obec vyrovnává s důsledky dlouhodobého politického vlivu na instituce. Jeho text se ptá, zda lze po změně systému obnovit profesionalitu, otevřenost a uměleckou svobodu bez opakování starých mechanismů.

Ve Výtvarném teritoriu představujeme malíře Antonína Střížka a jeho pohled na noční městská zákoutí, tiché krajiny i obyčejné předměty. Nechybí přehled premiér celé sezony, program našich divadel na září a říjen ani redakční tipy na vybraná představení.

Odběr přihlašujte, zdarma stahujte a čtěte ONLINE. V tištěné podobě je časopis k dostání v našich divadlech a na centrální pokladně.