V prostředí severočeského učiliště sledujeme trojici mladých automechaniků – Savy, Paznehta a Kochyho – kteří
se pohybují mezi školní rutinou, prázdnými dny, drobnou kriminalitou a touhou po úniku z místa, které je spíše konečnou
než startem. Svět, do něhož patří, je formován sociálními nerovnostmi, rozpadem důvěry v instituce a neustálým
pocitem, že „správná cesta“ je jim od začátku uzavřená.
Tomáš Ráliš staví inscenaci na pomezí kriminálního příběhu, sociální sondy a generačního portrétu. Detektivní
rekonstrukce událostí se prolíná s osobními výpověďmi postav, jejich sny, frustracemi i trapnými, ale bolestně upřímnými
momenty. Divák má možnost nahlédnout do vnitřního světa mladých lidí bez moralizování či zjednodušujících soudů.
Výraznou roli v inscenaci hraje rapová hudba dua P/\ST, plnohodnotný jazyk vyprávění, rytmus, energie a autenticite;
funguje jako komentář i emocionální ventil, prostřednictvím něhož postavy artikulují to, co jinak zůstává nepojmenované.
Inscenace o mladých lidech, kteří se snaží složit vlastní identitu z fragmentů, jež jim okolní svět nabízí –
často neúplných, poškozených a navzájem těžko slučitelných. Je to příběh o odpovědnosti, vině i bezmoci, ale
také o potřebě být viděn a slyšen.
UPOZORNĚNÍ PRO DIVÁKY
Inscenace se tematicky dotýká fenoménu masové střelby, zejména střelby na školách. Upozorňujeme diváky, pro které
by toto téma mohlo být zvlášť citlivé, aby zvážili návštěvu představení. V představení zazní hlasité výstřely
a používá se stroboskopické světlo, které není vhodné pro diváky s epilepsií.
Tomáš Ráliš
Slučitelné díly
| 14. 4. | út | 19.30 | KOMEDIE KOMEDIE |
Délka představení 1 hodina 45 minut bez přestávky
Generační výpověď o dospívání v prostoru, kde jsou možnosti předem omezené a budoucnost má jen mlhavé obrysy. Výpověď, která bez sentimentu a bez laciné provokace otevírá otázky sociální determinace, naděje a možností volby v dnešní společnosti.
Fotogalerie
Obsazení
| Savo | Vojtěch Říha |
| Gita | Štěpánka Todorová |
| Pazneht | Martin Klapil |
| Kochy | Petr Kult |
| Ředitel | Jiří Zapletal |
| Vyšetřovatelka | Terezie Hájková |
Tvůrčí tým
| Režie | Tomáš Ráliš |
| Scéna | Jakub Peruth |
| Kostýmy | Anna Havelková |
| Hudba | Dan Kranich a Ivo Sedláček (P/\ST) |
| Texty písní | Dan Kranich a Tomáš Ráliš |
| Dramaturgie | Martin Satoranský |
VÝBĚR Z RECENZÍ
"Právě závěr, v němž se prolíná Paznehtem vyprávěná minulost s výslechovou přítomností, patří k nejsilnějším momentům. Postupná rekonstrukce odporné vraždy opět dokazuje, jak skvěle – povětšinou metaforicky a přitom působivě – umí Ráliš na jevišti zobrazovat nejhnusnější agresi, která v člověku vězí. Svůj podíl na tom má i elektronická hudba dua P/\ST, nervně podbarvující vypjatou scénu, ale především věcný projev, ke kterému režisér herce v této scéně vede." Vojtěch Voska, Divadelní.net
"Ráliš vypráví sofistikovaně, mísí několik časových rovin, zveřejňuje virtuální komunikaci mezi mladou dvojicí a v závěru dává obrazovou podobu i Gitině touze po milostném splynutí na břehu moře. To už je Savo po smrti a spříznění volbou patří do říše fantazie, nikoli agresivní reality. Svižnost a komplexnost příběhu umožňuje zvolený detektivní žánr, kdy divák sleduje zpětnou rekonstrukci událostí. Nejsilnější jsou pasáže, kdy se obrazy z minulosti překrývají s probíhajícím vyšetřováním. Text se ironicky vztahuje k aktuálně nadužívanému žánru true crime, čehož se týká také strhující závěrečný rapový track nazvaný Ruce Hojera (aka True Crime). Ten odkazuje k nedávno seriálově zpracovaným případům sériových vrahů Ivana Roubala a Ladislava Hojera. V případě Slučitelných dílů je realita daleko obyčejnější, o to však děsivější." Marcela Magdová, Aktuálně.cz
"Příběh tří kamarádů Sava, Paznehta a Kochyho, kteří na učňáku trochu montují, trochu fetují a trochu si vydělávají krádežemi aut pro Rumuna, by mohl upadnout do klišé Lásky z pasáže vzor 2025, to však Ráliš nedovolí. (...) Slučitelné díly jsou znamenitou příležitostí pro hlavní herecké trio Vojtěcha Říhu, Martina Klapila a Petra Kulta, uvěřitelní antihrdinové nikdy nepřepadnou do mnohde nadužívané a divácky vděčné karikatury vyděděných outsiderů s expresivním slovníkem dlaždičů. Srozumitelně usilují o divákovu přízeň, budí soucit, strach o ně bývá až fyzický. Od první chvíle, kdy se objeví, publikum odzbrojí talentovaná Štěpánka Todorová v roli Gity, jež minimem gest a emocí, jen nenápadným držením těla a nejistou dikcí vykreslí ztracenou „Julii z periférie“, milující a po lásce toužící osobnost s neodbytným tušením věcí příštích." Petr Mareček, iDNES.cz
RECENZE V PLNÉM ZNĚNÍ
Voska, Vojtěch. Kde mám káru?. Divadelní.net. 2. 2. 2025. LINK
Magdová, Marcela. Rapová love story z krajiny beznaděje. Klicperovo divadlo hraje současné české drama. Aktuálně.cz. 4. 2. 2025. LINK
Mareček, Petr. Ohromující Slučitelné díly. Krimi o učních rapuje o piku i svědomí. iDNES.cz. 9. 2. 2025. LINK
"Právě závěr, v němž se prolíná Paznehtem vyprávěná minulost s výslechovou přítomností, patří k nejsilnějším momentům. Postupná rekonstrukce odporné vraždy opět dokazuje, jak skvěle – povětšinou metaforicky a přitom působivě – umí Ráliš na jevišti zobrazovat nejhnusnější agresi, která v člověku vězí. Svůj podíl na tom má i elektronická hudba dua P/\ST, nervně podbarvující vypjatou scénu, ale především věcný projev, ke kterému režisér herce v této scéně vede." Vojtěch Voska, Divadelní.net
"Ráliš vypráví sofistikovaně, mísí několik časových rovin, zveřejňuje virtuální komunikaci mezi mladou dvojicí a v závěru dává obrazovou podobu i Gitině touze po milostném splynutí na břehu moře. To už je Savo po smrti a spříznění volbou patří do říše fantazie, nikoli agresivní reality. Svižnost a komplexnost příběhu umožňuje zvolený detektivní žánr, kdy divák sleduje zpětnou rekonstrukci událostí. Nejsilnější jsou pasáže, kdy se obrazy z minulosti překrývají s probíhajícím vyšetřováním. Text se ironicky vztahuje k aktuálně nadužívanému žánru true crime, čehož se týká také strhující závěrečný rapový track nazvaný Ruce Hojera (aka True Crime). Ten odkazuje k nedávno seriálově zpracovaným případům sériových vrahů Ivana Roubala a Ladislava Hojera. V případě Slučitelných dílů je realita daleko obyčejnější, o to však děsivější." Marcela Magdová, Aktuálně.cz
"Příběh tří kamarádů Sava, Paznehta a Kochyho, kteří na učňáku trochu montují, trochu fetují a trochu si vydělávají krádežemi aut pro Rumuna, by mohl upadnout do klišé Lásky z pasáže vzor 2025, to však Ráliš nedovolí. (...) Slučitelné díly jsou znamenitou příležitostí pro hlavní herecké trio Vojtěcha Říhu, Martina Klapila a Petra Kulta, uvěřitelní antihrdinové nikdy nepřepadnou do mnohde nadužívané a divácky vděčné karikatury vyděděných outsiderů s expresivním slovníkem dlaždičů. Srozumitelně usilují o divákovu přízeň, budí soucit, strach o ně bývá až fyzický. Od první chvíle, kdy se objeví, publikum odzbrojí talentovaná Štěpánka Todorová v roli Gity, jež minimem gest a emocí, jen nenápadným držením těla a nejistou dikcí vykreslí ztracenou „Julii z periférie“, milující a po lásce toužící osobnost s neodbytným tušením věcí příštích." Petr Mareček, iDNES.cz
RECENZE V PLNÉM ZNĚNÍ
Voska, Vojtěch. Kde mám káru?. Divadelní.net. 2. 2. 2025. LINK
Magdová, Marcela. Rapová love story z krajiny beznaděje. Klicperovo divadlo hraje současné české drama. Aktuálně.cz. 4. 2. 2025. LINK
Mareček, Petr. Ohromující Slučitelné díly. Krimi o učních rapuje o piku i svědomí. iDNES.cz. 9. 2. 2025. LINK
Autorem fotografií je Patrik Borecký.
A co dál...
ABC
Hamlet
William Shakespeare
Tragédie myšlení a činu, kde si lež hraje na pravdu, zrádci na přátele a vrah na dobrého vládce.
| 28. 4. | 19.00 | ABC | |
| 29. 4. | 10.00 | ABC | Pro školy |
ABC
Neboj bejby, to je jazz!
Martin Vačkář, Petr Hudský, Ondřej Havelka
Hudební revue s orchestrem Melody Makers o tom, jak do Prahy vtrhnul jazz.
| 17. 3. | 19.30 | ABC | |
| 1. 4. | 19.00 | ABC | |
| 8. 5. | 19.00 | ABC | |
ABC
Zítra swing bude zníti všude
Martin Vačkář , Ondřej Havelka
Hudební komedie z poválečné swingující Prahy s orchestrem Melody Makers.
| 16. 3. | 19.30 | ABC | |
| 29. 4. | 19.30 | ABC | |
| 6. 5. | 19.00 | ABC | |
