Eurodram propojuje Evropu skrze divadelní překlady

Eurodram propojuje Evropu skrze divadelní překlady

30. 10. 2025

O smyslu a poslání mezinárodní platformy pro současné drama hovoří její ředitel Ivan Dodovski. Jaké příležitosti nabízí síť překladatelům, dramaturgům a autorům? A proč je podle něj důležité, aby evropská divadla slyšela i hlasy z menších jazykových oblastí?

O Eurodramu, networku pro divadelní překlady, jsem se dozvěděla na přehlídce kosovsko-albánských divadel loni na podzim. Přestože funguje již řadu let, i přes různé pokusy se do něj česká strana dosud nezapojila. Zájem oslovených dle mých informací většinou ochladl, když se ukázalo, že je to neplacená iniciativa. Eurodram je totiž zcela neziskový. Jeho cílem je informovat zasvěcené nebo nějak zainteresované o tom, co se v jednotlivých zemích Evropy v divadle děje a jaká dramata se píšou. V hlavní roli jsou tedy překladatelé. Ti mají samozřejmě své osobní kontakty s divadly i autory a drama se překládá a bude překládat i bez přispění networku. Ale vytvořit solidní databanku či přehlednou a chytře strukturovanou knihovnu by mohlo být velkým přínosem pro divadelní dramaturgy, autory, agenty a další profese, které by z takových znalostí mohly těžit. Jenže samotné informace a jejich kumulování nestačí — a mohou dokonce odradit. Nalézt způsob, jak s informacemi naložit, aby nebyly samy o sobě cílem — to vidím jako úkol, který leží před Eurodramem právě teď. Mohlo by to být zajímavé dobrodružství.


Ivan Dodovski, ředitel Eurodramu
Foto: Elena Meloncelli

Jaká byla myšlenka založení Eurodramu?
Network Eurodram založil v roce 2001 Dům Evropy a Orientu (Maison d’Europe et d’Orient) pod vedením Céline Barcqové a Dominiqua Dolmieua a původně byl zaměřen na překlady z východoevropských jazyků do francouzštiny.
Od roku 2011 se prostřednictvím této kulturní instituce rozšířil i na západní Evropu, střední Asii a Středozemí.

Kam směřuje Eurodram dnes?
Současný network je celoevropský, multilaterální, zahrnující překlady ze všech a do všech jazyků, a sestává ze tří stovek členů soustředěných v přibližně třiceti jazykových komisích.
Jeho hlavním cílem je propagovat nová dramata napsaná v jazycích všech zmíněných oblastí — respektujících nezávislost, rovnost a jazykovou různorodost — a umožnit divadelním profesionálům a divákům, aby se s nimi seznámili. Eurodram pracuje ve dvouletých cyklech. V sudém kalendářním roce vybírají jednotlivé komise tři původní hry napsané v jejich jazyce a doporučují je k překladu do jiných evropských jazyků. V lichém roce vybírají tři hry přeložené do jejich mateřského jazyka s cílem nabídnout je k publikování nebo uvedení na jevišti.

V letošním roce jste byl jmenován prezidentem networku. Co bude cílem vaší mise?
Za prvé: jmenování prezidentem Eurodramu považuji za čest. Koordinuji řadu aktivit s přesvědčením, že spolu s mými evropskými kolegy děláme dobrou a významnou práci. Letos bude nejdůležitější akcí každoroční setkání – valné shromáždění Eurodramu, které proběhne v říjnu v Lyonu, ve spolupráci s mezinárodním festivalem Sens Interdits, Université Lumière Lyon 2 a pařížským Domem Evropy a Orientu. Kromě divadelního programu setkání nabídne scénická čtení a panelovou diskusi na téma „The Theatre of Emergency“ (Divadlo ve stavu nouze) a prezentaci dramatické práce z různých evropských jazyků. Na podzim pak každá komise zveřejní výzvu pro hry v původních jazycích a výběr tří nejlepších vyhlásí 21. března 2026 na webu Eurodramu.



Má network ještě nějaký nevyužitý potenciál?
Evropským divadelním scénám obvykle dominují autoři píšící anglicky, někdy také v jiných světových jazycích. Případně dostanou příležitost autoři ze sousedních zemí — jejich díla jsou přeložena a uvedena na jevišti. Obecně však neexistuje systematický přehled dramatické produkce a její výměny mezi všemi evropskými zeměmi — například mezi Makedonií a Estonskem, Finskem a Řeckem, Rumunskem a Českou republikou atd. A právě tato výměna textů a jejich prezentace v jiném kulturním kontextu je přesně to, o co chce Eurodram pečovat. Musíme rozvíjet a podporovat současné drama, jeho překlady a distribuci napříč kontinentem i dále.

Každý rok vybere téměř třicet komisí hry potenciálně určené k překladu do cizích jazyků. Databanka textů se stále zvětšuje… Co udělat pro snazší orientaci v nabídce?
Přestože jsme ještě nevytvořili knihovnu, kterou by se dalo snadno „digitálně proplout“, jsou koordinátoři jednotlivých komisí schopni poskytnout synopse her i další informace – žánr, realizační detaily nebo kontakty na autory. Pokud mají překladatelé zájem, většinou po zveřejnění vybraných textů zkontaktují koordinátora a kromě toho má každá komise své webové stránky nebo blog, které mohou usnadnit přístup k bližším informacím.

Jak mohou dramaturgové profitovat z nabídky textů, pokud mají specifické požadavky svých repertoárových divadel?
Průměrně každá otevřená výzva Eurodramu přinese 700 až 1000 nových textů ze všech jazykových oblastí. A ano, podrobně do nich nahlédnout je současně fascinující a téměř nemožné. Kolegové, kteří výběr připravují, mají velmi odpovědný úkol — vybrat a poslat dál ty nejlepší hry vhodné k sdílení, překladu, publikování a uvedení na scénu. Pro malé jazyky je to nedocenitelné, protože dostávají příležitost uvést své národní autory do mezinárodního kontextu a současně se dozvědět o nejlepších produkcích v jiných částech Evropy a případně je přeložit a uvést. Dramaturgové tak mohou konzultovat vybrané texty, zveřejnit jejich obsah na stránkách jednotlivých komisí nebo přímo kontaktovat koordinátora a od něj se dozvědět víc.

Ptala se Kristina Žantovská
dramaturgyně Městských divadel pražských