24. 10. 2026
Tři generace žen, jeden rodinný příběh. V Rokoku měla premiéru Anatomie sebevraždy
V Rokoku jsme uvedli českou premiéru jedné z nejoceňovanějších her posledních let. Anatomie sebevraždy britské dramatičky Alice Birchové sleduje osudy tří žen z jedné rodiny a ptá se, zda lze přerušit příběh, který se začal psát dávno před naším narozením.
Carol, Anna a Bonnie. Babička, dcera a vnučka. Každá vyrůstá v jiné době, sní o jiném životě a hledá vlastní svobodu. Jejich příběhy se však na jevišti neodehrávají postupně, ale současně. Minulost, přítomnost a budoucnost se prolínají a to, co prožila jedna generace, zůstává přítomné v životě té další.
V Rokoku jsme v sobotu 24. 10. uvedli českou premiéru Anatomie sebevraždy v režii Mariána Amslera. V hlavních rolích se představují Petra Tenorová jako Carol, Nina Fridrichová jako Anna a Gabriela Míčová jako Bonnie.
Scénář Alice Birchové připomíná hudební partituru. Je rozdělený do tří sloupců, z nichž každý patří jedné generaci. Postavy z různých desetiletí po sobě nevědomky dokončují věty, opakují stejná slova v odlišných souvislostech a vstupují do dialogu, přestože se nikdy nemohly setkat. Jednotlivé motivy se mezi generacemi vracejí, proměňují a postupně skládají obraz rodiny, z jejíhož dědictví není snadné vystoupit.
Hra otevírá témata duševního zdraví, mateřství, rodinné paměti a zděděných zranění. Petra Tenorová v rozhovoru pro časopis Moderní divadlo uvedla, že jí mateřství pomohlo některým situacím porozumět mnohem hlouběji. Její Carol svou dceru miluje, zároveň však bojuje s depresí, vyčerpáním a představou, že mateřství musí automaticky přinést štěstí a naplnění.
Citlivost tématu se promítla také do hudby Filipa Míška. Při její tvorbě hledal způsob, jak pracovat s emocemi bez ilustrativnosti a patosu: „Lehce naznačit, dotknout se a zas pomalu odstoupit, pozorovat…“ Scénu a kostýmy vytvořila Eva Zezula, dramaturgyní je Lenka Veverková a náročného překladu přesně komponovaného textu se ujala Adéla Šotolová.
V inscenaci dále hrají Viktor Dvořák, Evellyn Pacoláková, Aleš Bílík, Milan Kačmarčík, Tomáš Pavelka, Daniela Kaňkovská a Aloisie Fialová.
Anatomie sebevraždy získala v roce 2018 Susan Smith Blackburn Prize, jednu z nejvýznamnějších mezinárodních cen pro dramatičky píšící v angličtině. Navzdory svému názvu je především hrou o životě: o hledání svobody, možnosti změnit zděděné vzorce a naději, že minulost nemusí rozhodovat o budoucnosti.