Andělé v Americe
Tony Kushner

Andělé v Americe

23.2. So 18.00 ABC ABC

10.3. Ne 18.00 ABC ABC

5.4. 18.00 ABC ABC
29.4. Po 18.00 ABC ABC

7.5. Út 18.00 ABC ABC V prodeji od 1. 3.
Délka představení 4 h 15 včetně dvou přestávek
Čtvrtstoletí poté, co ohromili celý divadelní svět, sestupují Andělé v Americe poprvé i na česká jeviště.

V sezoně 2018/19 uvidíte pouze 6 repríz. Nepropásněte je a zarezervujte si vstupenky co nejdříve.

Dvoudílné epické drama amerického spisovatele Tonyho Kushnera, scenáristy Spielbergových filmů Mnichov a Lincoln, vypráví o věcech mezi zemí a nebem, o životních výhrách a ztrátách, o lásce a zradě, o nemoci a smrti, o spravedlnosti a odpuštění – a hlavně o světě jako takovém. Dramatické osudy osmi postav se prolínají v kulisách New Yorku poloviny 80. let a splétají dohromady hluboce lidský příběh, který je cynický i dojemný zároveň. Kushnerova fantastická freska, ověnčená Pulitzerovou cenou, se stala předlohou slavného seriálu s Alem Pacinem a Meryl Streepovou a svou nadčasovost prokazuje novými inscenacemi na nejvýznamnějších světových scénách. Městská divadla pražská uvádějí v limitovaném počtu repríz vždy v jediném večeru oba díly, Milénium se blíží a Perestrojka, a to v režii uměleckého šéfa Michala Dočekala.

"Kushnerův text omamuje. Občas je přepjatý a okázale chytrý, ale rozsah jeho imaginace dokáže vzbudit nadšení i vzrušení, k tomu je hra plná ďábelského humoru. Místo zastaralosti Andělé působí kousavě aktuálně, díky svému pečlivému zkoumání netolerance, imigrace, náboženských hodnot a národních ideálů," poznamenal k nedávnému londýnskému uvedení hry Evening Standard.

Inscenace není vhodná pro diváky do 18 let.

Premiéra: 2. 2. 2019 v ABC.

Fotografie

Andělé v Americe
Andělé v Americe
Andělé v Americe
Andělé v Americe
Andělé v Americe
Andělé v Americe
Hrají
ROY M. COHN / ANDĚL ANTARCTICA Ondřej Pavelka
JOSEPH PORTER PITT / ESKYMÁK / ANDĚL EUROPA Martin Donutil
HARPER AMATY PITTOVÁ / MARTIN HELLER / ANDĚL AFRICA Beáta Kaňoková
LOUIS ARONSON / ANDĚL AUSTRALIA  Viktor Dvořák
PRIOR WALTER / MUŽ V PARKU Tomáš Havlínek
HANNAH PORTER PITTOVÁ / ISIDOR CHEMELWITZ / ETHEL ROSENBERGOVÁ / HENRY / ALEXEJ ANTEDILLUVIANOVIČ POPARÁDĚV  Eva Salzmannová
BELIZE / Pan BOUDA / ANDĚL OCEANIA Filip Březina
ANDĚL / EMILY / BEZDOMOVKYNĚ Evellyn Pacoláková
OSTATNÍ ANDĚLÉ Lucie Zatloukalová, Anežka Hessová, Petr Šimek
 
Překlad Jitka Sloupová
Režie Michal Dočekal
Dramaturgie Simona Petrů, Michal Zahálka
Scéna Martin Chocholoušek
Kostýmy Zuzana Krejzková
Hudba Ivan Acher
Fotograf inscenace Patrik Borecký
VÝBĚR Z RECENZÍ

„Na závěr můžeme jen s malou nadsázkou parafrázovat zvěstování jednoho z andělů v Kushnerově hře: "The great work begins." Po trochu rozpačitých začátcích nové éry Městských divadel pražských, kde se režisér této inscenace na začátku sezony stal uměleckým šéfem, lze konečně s přiměřenou mírou jistoty říct: velké dílo Michala Dočekala v novém angažmá začalo."
Celou recenzi si můžete přečíst ZDE
AKTUÁLNĚ, MARIE RESLOVÁ

„...toto je absolutní průlom, splnění proklamovaných představ. Nehledě na to, že takovou inscenaci Divadlo ABC nevidělo řadu let."
Celou recenzi si můžete přečíst ZDE  nebo v PDF
LIDOVÉ NOVINY, JANA MACHALICKÁ


RECENZE V PLNÉM ZNĚNÍ

PĚT HODIN, ALE VYDRŽÍ BAVIT. V INSCENACI ANDĚLÉ V AMERICE SE HERCŮM DAŘÍ.
AKTUÁLNĚ, MARIE RESLOVÁ

Slavná hra amerického dramatika Tonyho Kushnera Andělé v Americe, inspirovaná New Yorkem osmdesátých let minulého století a jeho gay komunitou, nemocí AIDS či politikou tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana, byla konečně uvedena na české scéně. Inscenace v režii Michala Dočekala měla v sobotu premiéru v pražském Divadle ABC. Respekt vzbuzuje už jen odvahou sevřít oba díly rozsáhlé dramatické předlohy do jednoho večera. Díky mimořádným hereckým výkonům, skvělým dialogům a vizuálně překvapivě řešeným situacím, v nichž postavy i jejich myšlenky prostupují časem a prostorem, představení navzdory téměř pětihodinové délce baví až do konce. První díl Kushnerovy ságy nazvaný Milénium se blíží měl premiéru v roce 1991, druhý pojmenovaný Perestrojka o rok později. Téměř okamžitě po prvním uvedení se texty rozletěly po amerických i evropských divadlech. Hra Andělé v Americe získala Pulitzerovu cenu a spoustu dalších. V roce 2003 se stala předlohou ke stejnojmennému úspěšnému seriálu HBO s herci Al Pacinem, Meryl Streepovou a Emmou Thompsonovou. O rok později podle Kushnerova textu vznikla opera. U nás oba díly Andělů v Americe vyšly v 90. letech v časopise Svět a divadlo v překladu Jitky Sloupové.

Pozdě, ale přece
Na první české uvedení si tedy Andělé v Americe počkali bezmála tři desetiletí. Otevřený pohled do newyorské gay komunity, v polovině 80. let sužované do té doby neznámou nákazou AIDS, mezitím ztratil nádech senzace. Z nemoci, zprvu se jevící skoro jako boží trest, se stala choroba jako každá jiná. AIDS pozbylo svůj metaforický potenciál, což trochu oslabuje efektní obraznost Kushnerova textu, který si pohrává s apokalyptickou náladou konce tisíciletí. Ale nijak zásadně to nevadí.

Naopak dnes možná lépe rozumíme Kushnerově hře jako ostrému politickému komentáři na téma rozpadající se, nemocné americké společnosti. Povědomě vyznívá především postava bezskrupolózního advokáta Roye Cohna, "hvězdy betlémské lidského zla", jak ho nazývá jedna z postav. V interpretaci Ondřeje Pavelky připomíná Cohn sebestředným komediantstvím, demagogií, výbuchy vzteku a manipulativní lhavostí esenci vlivných mužů, kteří dnes určují směr společenského pohybu. Pocit aktuálnosti ještě zesílí, když zjistíme, že skutečný Roy Cohn, jenž byl předobrazem této postavy a v 50. letech na popraviště poslal manžele Rosenbergovy, býval právním poradcem současného prezidenta Trumpa. Naopak vášnivý spor o reaganovskou pravicovou politiku, který ve hře fatálně vstupuje do intimního vztahu naivního republikána a mormona Joea Pitta s proklamativním levičákem Louisem, se dnes může zdát úsměvný. Doba postoupila. Pragmatické mocenské praktiky, které rozdělují společnost a opírají se o rasové i jiné předsudky, již používají darebáci ze všech stran politického spektra. Změna dobového kontextu některá témata hry oslabuje. Ale obecně lidská rovina Kushnerova příběhu, snad víra ve smysl odpuštění a touha po znovunalezení společenského smíru, je silnější než dřív. Možná i proto se k textu nyní ve "druhé vlně" vrací některé evropské i americké scény, například londýnské National Theatre.

Nakonec i režisér pražské inscenace Michal Dočekal říká, že Anděly v Americe přečetl jako hru o smíření a naději v rozdělené společnosti. Na první pohled to tak může vypadat. Všichni, kteří si dokázali odpustit, se schází v parku u kašny s andělem, usmívají se na sebe a vyhlížejí lepší budoucnost. Přesto v hlasech herců slyšíme jemnou ironii, protože už víme, jak to dopadlo. Optimismus, který Kushner spojoval s politickými změnami v Evropě a v Rusku 90. let, dnes vyvolává trpké pousmání. Pravdivěji se jeví jiná scéna z finále inscenace. Zlo v podobě Roye Cohna je sice potrestáno, ale právník ve své poslední chvíli sehrává krutý kousek: svou oběť nutí ke slitování, aby se jí vzápětí mohl vysmát. Ondřej Pavelka si na tomto momentu, který svědčí o perverzní síle a životaschopnosti zla, dal velmi záležet.

Každý s každým
Společensko-kritická témata dramatik Kushner opírá o nadčasovou zápletku, v níž jde hodně o sex, ale také o vztahy, otevřenost přijmout jinakost, tedy toleranci, nebo odpovědnost, kterou máme k sobě i druhým. Příběhy dvou párů, homosexuálního a heterosexuálního, se prolínají v paradoxních náhodách. Autor svádí postavy dohromady skoro zlomyslně, navzdory jejich politickým, "rasovým" či společenským předsudkům nebo právě proto, aby je s nimi konfrontoval. Což často působí třeskutě vtipně a navenek to skutečně vypadá, jako by si s jejich osudy pohrávala jakási nadpřirozená síla. Právník Joe Pitt je vysokým úředníkem Federálního odvolacího soudu a oblíbencem vlivného Roye Cohna. Oba skrývají svoji homosexualitu. Joeova žena Harper je z partnerova nezájmu o sex frustrovaná a závislá na valiu. S jeho pomocí uniká do bizarního světa představ. Manželé jsou navíc mormoni a víra jim situaci neulehčuje. Další postavy, Prior a Louis, jsou partneři. Když Prior onemocní na AIDS, Louis nedokáže snášet příznaky jeho choroby, Priora opouští, vzpomíná si na svůj židovský původ a marně hledá odpuštění u rabína. Na záchodech Federálního odvolacího úřadu, kde pracuje jako zapisovatel, však potkává Joea Pitta… V nemocnici se mezitím o Priora stará jeho bývalý partner, černý transvestita Belize. Stejně jako o Cohna, který tam také umírá na AIDS a kromě homosexuálů rovněž nesnáší černochy. A nakonec se v nemocnici ocitne i Joeova matka, která za synem přijela poté, co jí do telefonu šokoval přiznáním své homosexuality. Teď matka drží za ruku a utěšuje Priora - bývalého milence synova současného milence. I tato postava musí hodně slevit ze svých představ o tom, co je správné. V těchto scénách Kushnerův vtip práská jak rány bičem. Do hry plné vypjatých vztahů a reminiscencí nepouští sentiment. Po hercích vyžaduje, aby byli neustále ve střehu a ve vteřině dokázali proměnit dojetí či bolest ve vtipnou poznámku nebo ironický šleh. Což se všem až neuvěřitelně daří.

Velká podívaná
I když formální postupy Kushnerovy hry už nepůsobí jako zjevení, jak tomu bylo před skoro třiceti lety, její text současnému divadlu stále nabízí inspirativní možnosti. Rychlý sled situací umožňuje bezchybně se otvírající, posunující a sklápějící scénografie Martina Chocholouška, která vyvolává pocit totálně propojeného, "tekutého" prostoru, v němž se v různých dobách potkávají postavy i jejich zhmotnělé představy, obavy či halucinace. Joeova žena Harper tak po požití valia bloudí v Antarktidě, kam za ní ve vaně přijíždí Eskymák, z něhož se vyklube manžel. Harper omylem vytahuje zátku a manžela vypouští. Její vize jsou poetické a křehké. Zato Priorova andělská zjevení jsou plná ironie a erotiky. Potkává se v nich biblická imaginace s hollywoodským kýčem i potlačeným podvědomím. Nechybí ani oslňující světlo, které hraje nezanedbatelnou roli v utváření proměnlivého prostoru. A velkou podívanou umocňuje bohatá zvuková a hudební orchestrace skladatele Ivana Achera, včetně andělského chóru. Zarámování scény připomíná světle zelené nemocniční zdi, stejně jako se "nábytek" omezuje na zařízení nemocničního pokoje - umyvadlo, záchod, výlevku, vanu, pojízdné lůžko nebo stolek. Jen Roy Cohn si sebou tahá nezbytné manažerské křeslo. Vše působí dojmem dočasnosti a neosobního provizoria. Technika - proměňující scénu a vtipně asistující při dešti ze sprchy či sněžení ze síta na tyči - nosí bílé doktorské pláště. Možná má prostor asociovat "nemocnou" společnost, ale vnímáme ho spíš jako neutrální pozadí. Ne náhodou se po představení přišel uklonit i technický personál. Tato inscenace dává lidem v zákulisí asi pořádně zabrat.

Nejlepší nakonec: herci
Vše, co v této inscenaci, jejíž rozměr nemá v činoherním žánru u nás moc obdoby, s velkou invencí připravili režisér, dramaturgové, výtvarníci nebo skladatel, by neobstálo, kdyby selhali herci. Režisér Dočekal měl při obsazování rolí nejen šťastnou ruku, ale také odvahu. Mnozí z účinkujících spolu na jevišti stojí poprvé. Martin Donutil u Joea Pitta zdůrazňuje citlivost a slušnost, vlastnosti, které bývají často zneužívány dominantními jedinci. Jenže víra, v níž byl vychován, jeho právníkovi dává také určitý řád a pevnost, s nimiž například čelí manipulativním návrhům Roye Cohna, aby ustoupil z profesní cti. Ohleduplnost a soucit jsou ale jediné emoce, které Pitt - zaskočen ustrojením vlastního těla - dovede dát do vztahu s manželkou. V milostné scéně s Louisem i po ní projevuje až panenskou čistotu. Jeho paradoxní svatost zdůrazňuje režisér, když mu na krk jako oprátku navléká svatozář. Prior v podání Tomáše Havlínka je naopak divoká povaha. Svou nemoc prožívá stejně naplno, bezprostředně a vášnivě jako své vztahy a andělské halucinace. Jedná intuitivně a na rovinu. Vtisknout takové povaze strukturovaný tvar, zkrotit ji na závěr do uvěřitelné vyrovnanosti a klidu, není jednoduché. Havlínkovi se to daří. Jeho partner Louis je jiný případ. Musí se vyrovnat se svou slabostí a vinou, že opustil partnera, když ten ho nejvíc potřeboval. V interpretaci Viktora Dvořáka se z té situace vylhává milými, ale nedospělými reakcemi věčného rošťáka nebo aktivistickými tirádami o prohnilém pravičáctví. Filip Březina se jako ošetřovatel Belize musí vyrovnat s nejsložitější vnější charakteristikou - jeho postava má mít černošský temperament a navíc pohybovou "vykroucenost" transvestity. Hodně mu pomáhají kostýmy Zuzany Bambušek Krejzkové i fyzická disponovanost, přesto je Březinova kreace obdivuhodná. Charakterovou kresbu nepřetáhne a ještě naplňuje Belize velkou, neokázalou empatií. Navzdory bizarnímu zjevu je skoro ztělesněním křesťanské lásky. O Royi Cohnovi bylo napsáno už dost, každopádně je to jedna z největších hereckých rolí Ondřeje Pavelky. Je vidět, že má svého Royíčka rád, že mu rozumí, že si hýčká jeho "hajzlovství", protože bez něho by nebyl tak dobrý. Evě Salzmannové umožňuje pět rolí, které v této hře vystřídá, uplatnit i nejkrajnější možnosti výbušného hereckého arzenálu. S mužskými úlohami má bohaté zkušenosti, takže výstupy rabína Chemelwitze, Royova lékaře nebo nejstaršího žijícího bolševika na světě ji nemohou zaskočit. Podpořena výborným kostýmem dává s razancí, humorem i nadhledem každému, co mu náleží. Její srdce ovšem nezaměnitelně tluče v postavách výjimečných žen Ethel Rosenbergové a matky Joea Pitta. Propůjčuje jim odhodlání, zdravý ženský rozum a neodolatelný vtip: vždy míří do černého. Na závěr můžeme jen s malou nadsázkou parafrázovat zvěstování jednoho z andělů v Kushnerově hře: "The great work begins." Po trochu rozpačitých začátcích nové éry Městských divadel pražských, kde se režisér této inscenace na začátku sezony stal uměleckým šéfem, lze konečně s přiměřenou mírou jistoty říct: velké dílo Michala Dočekala v novém angažmá začalo.


PANEBOŽE, HOTOVEJ SPIELBERG
Lidové noviny, 4. února 2019, Jana Machalická

Do náročného úkolu uvést oba díly Kushnerova dramatu Andělé v Americe se pustil Michal Dočekal, inscenace se tak stala jeho první šéfovskou režií v Městských divadlech pražských.

Andělé v Americe Tonyho Kushnera patří k nejpodstatnějším americkým dramatům konce 20. století. Je rozdělené do dvou dílů a české divadlo, vyjma jednoho nastudování anglicky mluvícího poloamatérského souboru (Black box), jej dosud neuvedlo. Milénium se blíží, první díl monumentálního dramatu, napsal dnešní třiašedesátník Kushner v roce 1991, druhý díl Perestrojku v roce 1992. Zatímco díl první končí bezvýchodně, v druhém dopustil dramatik happyend, který ale kupodivu ani dnes po letech nevyznívá sentimentálně, naopak přináší katarzi v podobě odpuštění. A naději, hodnotu, po níž dnešní diváci prahnou stejně jako ti v 90. letech. Andělé v Americe splétají dvě dějová pásma, dvě vztahové krize. Na jedné straně jsou homosexuální milenci Prior a Louis, přičemž Prior onemocní AIDS, což Louis není schopen unést. Na straně druhé jsou manželé Joe a Harper, on je mormonský právník a také homosexuál, který se se svou orientací nedokáže srovnat, ona je vystresovaná z tušení pravdy a závislá na valiu. A pak je tu „kníže zla“ právník Roy Cohn, kterého autor napsal podle skutečné postavy. Podílel se na McCarthyho procesech, odsoudil Ethel Rosenbergovou na elektrické křeslo, jel ve všemožných korupcích, v jedné takové aféře zastupoval mladého Trumpa. A brojil proti gayům, které nechal vyhazovat z práce. Sám byl ovšem homosexuál a rovněž onemocněl AIDS. Pak je zde Joeova matka Hannah, ošetřovatel Belize a andělé. Kolem těchto hlavních postav oscilují další epizodní figury, jež ovšem podle pokynů autora hrají představitelé hlavních rolí, což vyvolává dojem jakési až neurotické těkavosti této společnosti a v Dočekalově inscenaci tento dojem funguje výborně i díky neuvěřitelné proměnlivosti herců a jejich schopnosti zvládat rychlé střihy.

Výborná dramaturgická volba

Kushnerovo drama je brilantně napsané, každá scéna je perfektně vybudovaná a vygradovaná a z jejich promyšleného řazení vyrůstá vrstevnatý příběh. Postavy se postupně propojují, stejně tak témata. Realitě pak zábavnou atraktivitu dodávají halucinační stavy postav, které se leckdy seznamují jen v těchto snových pasážích. Hra se často interpretuje jako text, který v Americe poprvé otevřeně promluvil o AIDS, ale témat, která přináší, je mnohem víc: autor píše o homosexualitě, židovství, víře obecně, rasismu, sexu, vině a trestu, samotě. A především o totální nejistotě. Je to Amerika druhé poloviny 80. let, v níž se střetávají protichůdné názory. Hysterická kritika establishmentu i odmítání velkých problémů, které jsou víc než viditelné. A tak i když tito američtí hrdinové hry žijí v předtuše milénia, my, kteří jsme dvacet let po něm, se od nich příliš nelišíme. V tom je Kushner nadčasový a Dočekal hraje právě o této rozklíženosti, o tom, co nás děsí. Je to výborná dramaturgická volba. Inscenátoři také měli k dispozici kvalitní překlad Jitky Sloupové. Nebojí se vulgarit, které ke hře patří, je drsný a jazykově vynalézavý. Pro herce musí být tato šťavnatost potěšením, dialogům dává spád. Kushner je také mistr ironie a grotesky, účinně splétá tragično s komikou a překladatelka styl dobře vystihla. Dočekalova inscenace neubrala nic monumentalitě a vypjaté dramatičnosti. Oba díly obratně sevřela do kompaktního celku o třech částech, které mají od hodiny až po hodinu dvacet. Inscenace je svižná, dynamická a délka vůbec nevadí, ba po ní divák ani nevzdechne. Snad jen na konci druhé části, kdy Prior začne mít vize s anděly, se trochu tempo rozpadá. A třetí část je skutečné vyvrcholení, jeden výtečný herecky barevný výstup střídá druhý, je to nálož přesně odstupňované ironie, směšnosti i tragiky, vynalézavé divadelnosti. A k tomu navrch ještě po celou dobu inscenaci promyšleně dotváří hudba Ivana Achera. Se zvoleným stylem souzní Chocholouškova scéna efektně střídající realitu se surreálnem. Je celá v zelenkavé barvě nemocničního prostředí jako by celá společnost potřebovala klinickou léčbu. Dva velké panely se rozevírají ve veřejný prostor jako je nemocnice, Central park, newyorské mormonské centrum. Když se panely, chceteli křídla, zavřou, vzniká intimní prostředí bytu. Nad tím vším pak se ve velkém okně občas zjevuje zpívající andělský chór. Při vizích pálí baterie světel do hlediště a v zamlženém jasu se zjevuje hrůzostrašný anděl. Nebyl by to Kushner, kdyby nenechal Priora v této chvíli metafyzično zrušit výkřikem: „Panebože, hotovej Spielberg“. A Dočekal umí v tomto duchu patos a sentiment účinně nabourávat, když třeba na hrdiny „sněží“ pomocí jakéhosi cedníku na tyči, který drží jedna z hereček, popřípadě je kropí hadicí se sprchou. Tu a tam také dojde i na nějaký naturalismus – sex je tu jedno z hlavních témat – ale vždy odlehčeně. Chocholoušek použil i báječné výtvarné artefakty, například když Harper její halucinace zavedou do Antarktidy, stojí v popředí „vozík“ s „poházenými“ zářivkami, které oslnivě svítí, a její muž Joe za ní přijíždí v bílé eskymácké kanoi. Ostatně bílé zářivky ve tvaru křídel se jako dokonalá výtvarná instalace zjeví v epilogu.

Od tragiky až ke kabaretu
Inscenace přináší mimořádné herecké výkony, a co víc, celá sestava na sebe až intuitivně slyší, což je vzhledem k tomu, že větší část herců se tu na jevišti setkává poprvé, skoro neuvěřitelné. Ondřej Pavelka, který hraje zlodušského právníka Cohna, tu má jednu ze svých životních rolí. Je hnusně cynický, provokuje, útočí a své ataky si radostně vychutnává a je přitom tak zábavný. Škoda, že herce na jeho mateřské scéně, Národním divadle, v takových rolíchnevídáme často. Všechny mužské postavy mají výborné interprety, kteří přesvědčivě střídají vážné i komické polohy. Joe je asi nejtragičtější postava hry a Martin Donutil, který ho hraje, působí v jeho rozpolcenosti křehce, dojemně a zranitelně. Jeho bezmoc se vybije až do zuřivosti, utíká od extrému k extrému, není schopen nic přehodnotit. Je vlastně jediným prohrávajícím, který zůstává na jevišti stranou od všech s bílým svítícím kruhem na krku. Homosexuála Priora hraje Tomáš Havlínek, prodělá vývoj od člověka, kterého nemoc srazila na kolena, až k šílenému vizionáři, je to velmi senzitivní pojetí, které ale herec udrží na uzdě. Louis Viktora Dvořáka je věčný pochybovač planoucí pro spravedlnost, který ale u sebe slabošsky selhává a tuhle nedůslednost herec dobře vystihuje. Belize je ošetřovatel, transvestita a také majitel imaginární cestovky. Hraje ho Filip Březina a jde až na hranu kabaretního čísla a trefně doplňuje mozaiku typů. Eva Salzmannová fenomenálně hraje pět rolí od rabína přes Ethel Rosenbergovou až po nejstaršího bolševika na světě. Stěžejní je její Joeova mormonská matka Hannah, která má tolik poloh: z postoje rigidní a kategorické ženy, se přes půvabnou udivenost dopracuje k láskyplnosti a sarkastickému nadhledu. Výborná je i jako přelud Ethel Rosenbergové, jež chodí do nemocnice strašit Cohna. Ten na ni sehraje komedii, že si ji spletl s maminkou, přesvědčí ji, že umírá, a chce, aby mu v jidiš zazpívala ukolébavku. Když se tak stane, ďábelsky se jí vysměje, ale vzápětí zemře. Nádherná scéna, charakterizující styl inscenace. Harper Beaty Kaňokové je plná emocí a neštěstí. Roztomile ožívá jen ve svých halucinacích, o to víc překvapí její bezvýhradná emancipace. Městská divadla pražská pod novým vedením zatím žádnou výjimečnou inscenaci nepředvedla, zatím to byl spíš systém pokus omyl, ale toto je absolutní průlom, splnění proklamovaných představ. Nehledě na to, že takovou inscenaci Divadlo ABC nevidělo řadu let.
 
Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe
Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe
Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe
Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe Andělé v Americe
A co dál...
ABC
I♥MAMMA
Hadar Galron
Komedie o radostech a strastech moderního mateřství.
27.3. 19.00 ABC

23.4. 19.00 ABC

17.5. 19.00 ABC V prodeji od 1. 3.
Komedie
Než vše začalo...
Lionel Ménard, Lenka Vagnerová
Palubní deník devítiměsíční plavby.
24.3. 19.30 KOM
Rokoko
Premiéra mládí
Christian Giudicelli
Bláznivá komedie o dvou mimořádných ženách a jednom velkém dobrodružství.
 
23.3. 19.00 RKK

25.3. 19.00 RKK

1.4. 19.00 RKK
Rokoko
Hra o lásce a vztazích, které všichni prožíváme teď a tady.
7.3. 19.00 RKK

27.3. 19.00 RKK

11.4. 11.00 RKK