Archiv

30.04.2007

Odešel Svatopluk Beneš

Narodil se 24. února 1918 v Roudnici nad Labem. Z gymnázia „utekl“ na pražskou konzervatoř, s nesouhlasem otce, ale tajně podporován matkou. Už během studií si zahrál ve filmu, aby se pak ve čtyřicátých letech stal proslulým filmovým milovníkem, mj. po boku Adiny Mandlové či Lídy Baarové (Čekanky, Pohádka máje, Hostinec u kamenného stolu), stejně mu však svědčily i pozdější charakterní role (nadporučík Lukáš – Dobrý voják Švejk). Jednou z posledních filmových rolí, jichž bylo kolem pětašedesáti, byl v r. 1989 TGM ve Skalského snímku Člověk proti zkáze. Vytvořil i řadu televizních rolí, v rozhlase se stal proslulým např. jeho Sherlock Holmes v seriálu o tomto věhlasném detektivu.

            Doménou Svatopluka Beneše však bylo divadlo. Po skončení konzervatoře v r.1937 dostal několik nabídek a přijal pochopitelně tu nejlákavější – Městského divadla na Vinohradech. Zahrál si zde např. Čapkova Loupežníka, Skalníka a Villiho Roškota ve hrách Fráni Šrámka Léto a Měsíc nad řekou, Troila v Shakespearově Troilovi a Cressidě. V roce 1950 přešel z vojensky řízeného Armádního uměleckého divadla, jak bylo tehdy Vinohradské přejmenováno, do čerstvě založených Městských divadel pražských, které měly  zpočátku dvě scény – Komorní divadlo a Divadlo komedie, od r. 1962 též Divadlo ABC. Svatopluk Beneš byl od počátku jedním z předních členů. Proslul v salónních rolích konverzačních a detektivních komedií (Shaw: Pygmalion, Becque: Pařížanka, Watkyn: Co v detektivce nebylo, Simon: Víš přece, že neslyším, když teče voda, Wilde: Ideální manžel), ale jeho smysl pro kresbu postav i grotesku mu daly vyniknout také v charakterních rolích. Rád jej obsazoval režisér Alfréd Radok (Gogol: Ženitba, Čechov: Švédská zápalka) a rozuměl si také s Miroslavem Macháčkem (Bulgakov: Útěk) či s Václavem Hudečkem (Vitrac: Viktor, aneb Dítka u moci). Další velké role se nabídly např. v inscenacích: Hellmanová: Lištičky, Dürrenmatt: Play Strindberg, komorník Tucker - Barnes: Čtrnáctý hrabě Gurney, dr. Sigelius – Čapek: Bílá nemoc, Goldoni: Letní byt).  Také úspěšně hostoval v Semaforu ve hře Jiřího Suchého Johannes doktor Faust. Jednou z posledních postav byl Seth Beckwith v Macháčkově inscenaci O´Neilova dramatu Smutek sluší Elektře v divadle Rokoko, než se v roce 1990 na scéně ABC s divadlem rozloučil.

            Noblesnost byla Svatopluku Benešovi vlastní nejen na jevišti, ale i v soukromí, byl oblíbeným členem dobře sehraného společenství. Jeho nejbližším přítelem byl Václav Voska a též Nataša Gollová či Jaroslava Adamová. Odešel jeden z posledních gentlemanů českého jeviště.